Projevy Klause: Nudná suchařina, odvaz jen při napadání oponentů

Dosluhující prezident ve svých projevech rozhodně nechtěl být vtipný. "Prvek vtipu Klaus téměř nepoužívá a rétorické prvky jsou většinou spjaté s emočně zabarvenými projevy," ukazuje analýza politologů Masarykovy univerzity v Brně. Ve svých projevech však hlava státu užívala netradiční slovní spojení.

Z přídavných jmen využíval Klaus často slov jako "líbivý, fatální, banální, laciný nebo falešný". Ještě kreativnější byl u různých pojmenování svých oponentů. Příkladem jsou třeba jeho "krasomluvní humanisté a kvazi-liberální salonní intelektuálové" nebo velmi výživní "falešní věrozvěstové mávající politickými prapory".

V soutěži o nejlepší Klausův výrok by také jistě bojovalo o vítězství "fetišizované celoevropanství" společně s "plíživým socialismem" nebo "demokratickou nudou a hospodským intelektuálstvím a mudrlanstvím". V top ten by se pak jistě umístila i Klausova "Provinciálnost a přikrčenost národa, spanilé volební jízdy a udílení knížecích rad." Václav Klaus také rád citoval zejména ekonomy, bývalé politiky a také sebe sama.

Nejvíce zmiňovaným tématem byla Evropská unie (135 projevů), zahraniční politika (117 projevů) a politická situace v ČR (81 projevů). S postupující politickou kariérou Václava Klause nejvíce výrazně narostl počet jeho projevů o EU a mezinárodních vztazích, naopak velmi ubyly projevy o transformaci ČR, komunismu a socialismu. Během svého prezidentského období se už vůbec nevěnoval ODS, straně, kterou založil.

U pozitivních témat se Klaus vnímá jako součást celku a užívá zájmena "my" a od negativních se distancuje a raději volí "on/ona/oni" ukazuje analýza.

Ve svém druhém prezidentském funkčním období Václav Klaus ve svých projevech výrazně přitvrdil. "Počet jeho politických projevů sice poklesl, ale zase narostla snaha projevovat vlastní názory a navrhovat řešení," uvedl Miloš Gregor z Mezinárodního politologického ústavu. Podle něj to může být také dáno i tím, že jako prezident měl Klaus výrazně méně možností toto provádět než z dob jeho působení v Poslanecké sněmovně.

"Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným. Změna chování může souviset s tím, že v prvním funkčním období musel vystupovat umírněně proto, aby byl volitelnější pro tehdejší volitele," říká politolog.

Největší nárůst projevů se týkal Evropské unie a i těch, které vyzněly negativně. "Celkově ve druhém prezidentském období poklesl Klausovi počet pozitivních projevů. Na druhou stranu - pokud už Klaus něco kritizuje, tak často nabízí i řešení," vyplývá z analýzy, kterou vydá univerzita v polovině roku.