Klausův advokát rázně: Žaloba už nemá smysl! Zůstane exprezident bez trestu?

Zákon o Ústavním soudu v době podání žaloby výslovně neřešil otázku, co se stane s ústavní žalobou po vypršení prezidentova funkčního období. Norma tedy připouštěla dva možné výklady. Podle Nespaly je v takové situaci nutné zvolit tu interpretaci, která je pro Klause příznivější. Generální sekretář soudu Ivo Pospíšil dnes ČTK řekl, že soudci o tomto právním problému diskutovali, podrobnosti ale neprozradil.

I pokud by soudci řízení nezastavili, ústavní žaloba podle Nespaly není opodstatněná a soud by ji prý měl odmítnout. "Všech pět skutků, jak jsou vymezeny v ústavní žalobě, jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují potřebného stupně závažnosti, jehož je zapotřebí pro naplnění skutkové podstaty vůbec nejtěžšího zločinu, a sice velezrady," uvedl Nespala.

K naplnění velezrady by podle advokáta prezident musel bezprostředně ohrozit či porušit svrchovanost a celistvost země a její demokratický řád. Stalo by se to například v situaci, kdy by hlava státu protiústavně rozpustila obě komory parlamentu, pokoušela se o autokratickou vládu, nevyhlásila volby, potlačovala práva menšin nebo narušovala principy dělby moci.

Žalobě naopak dává jistou naději na úspěch Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Myslím, že řada těch bodů skutečně naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu. Je otázka, jak ústavní soud posoudí, zda bylo dosaženo potřebné intenzity," uvedl pro server idnes.cz.

Řízení o žalobě pro velezradu je podle něj možné provádět i po skončení mandátu prezidenta.

Jiný názor má ale jeho kolega z pražské právnické fakulty Václav Pavlíček. "Velezrada je pojmově největší zrada na státu. Obsah návrhu velezradě neodpovídá. I po formální stránce pochybuji, že se tím návrhem Ústavní soud může zabývat," řekl profesor ústavního práva Pavlíček.

"Podle platného právního stavu by se soud mohl začít návrhem zabývat jen tehdy, pokud by byl prezident ještě ve funkci. Možnost zabývat se jím i po zániku funkce je teprve v novele zákona o ústavním soudu - v případě, že již řízení bylo zahájeno," uvedl dále Pavlíček.

Žaloba na Klause je první žalobou na prezidenta v historii České republiky. Podle právního experta Jana Kysely není žaloba na prezidenta častá ani v zahraničí. Kudrna připomněl případ litevského prezidenta z roku 2004. Rolandas Paksas byl tehdy kvůli porušení ústavy zbaven funkce parlamentem, jeho sesazení poté potvrdil i ústavní soud. K jeho sesazení vedlo mimo jiné údajné vyzrazení státního tajemství.