Poslanecká sněmovna vře: Politici se hádají o květnové povstání!

Předloha oficiálně pojmenovává odpor Čechů na konci války vůči okupantům Českým národním povstáním. Zákon měl podle senátního návrhu začít platit již 28. října 2012, poslanci ho ale nestačili projednat. Zákonodárci proto navrhují posunutí účinnosti na měsíc od vyhlášení zákona.

Norma má podle senátorů "vyjádřit úctu a vděčnost ženám a mužům, kteří v období nacistické okupace s nasazením vlastních životů, osobní svobody i majetku aktivně bránili hodnoty svobody a demokracie".

Současně má návrh rehabilitovat "význam povstání, které bylo diskriminováno a zlehčováno a také zúženo pouze na povstání v Praze (Pražské povstání)". Senátoři připomínají, že teprve v nedávné době se začalo zveřejňovat, že proti nacistické okupaci se postavili lidé i v jiných městech a obcích Protektorátu Čechy a Morava.

Předkladatelé také navrhují, aby se 5. květen jako významný den už nepřipomínal jako Květnové povstání českého lidu, ale jako České národní povstání.

Proti návrhu se postavil poslanec Miroslav Grebeníček (KSČM), podle něho se jedná pouze o lidi, kteří se nezvládli již před dlouhou dobou k odznakům přihlásit. Uznání za "partyzánství" podle něj mohli dostat již po roce 1946. Poslanec podotknul, že by se partyzánským povstáním, byť mohutným, nemělo říkat národní povstání. "Pravda se nedá odhlasovat, ta se dá pouze prozkoumat vědeckými metodami," uzavřel s tím, že navrhuje zákon zamítnout.

Zákon se nelíbí ani poslanci Waltru Bartošovi (ODS). "Debata o dějinách 20. století je velmi složitá a komplikovaná a stále probíhá. Pokud bychom my předem určili, jak se má vyvíjet, jaké názvosloví má být používáno, bylo by to velmi nešťastné," poznamenal koaliční zákonodárce. Připomněl polské povstání z roku 1944, které bylo podle něj lépe propojené než česká alternativa, přesto se mu stále říká Varšavské povstání. "Tento zákon určitě nebudu ve třetím čtení podporovat," uzavřel.

Poslankyně Kateřina Konečná (KSČM) by si přála, aby se zároveň s novelou změnil i zákon o státních svátcích. U 17. listopadu by se mělo objevit kromě současného názvu Den boje o svobodu a demokracii i přízvisko Mezinárodní den studentstva.

V českých zemích se podle historických pramenů povstání uskutečnilo ve skoro 300 obcích. Aktivně se ho zúčastnilo zhruba 130 tisíc lidí, z čehož asi sto tisíc pomáhalo v Praze stavět barikády. Povstání začalo 1. května v Přerově na základě mylné informace o německé kapitulaci. Poslední přestřelka byla zaznamenána 11. května nedaleko Milína u Příbrami mezi partyzány a příslušníky SS.