Praha - Ministerstvo školství návrh nového vysokoškolského zákona upravilo tak, aby profesory v budoucnu nejmenoval prezident. Uvedla to Mladá fronta Dnes (MfD), podle níž tak ministr Petr Fiala "vyslyšel volání univerzit", které popudilo, že Miloš Zeman nechce jmenovat akademika Martina C. Putnu profesorem.
Dnešní Lidové noviny píšou, že to samé chce ve vládě navrhnout vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). O podobě a osudu nového vysokoškolského zákona rozhodne parlament, podle Peake ale to, aby profesory napříště jmenovali přímo rektoři, může být už ve vládní předloze. "Je škoda nechávat to až na sněmovnu," uvedla v LN. Deník dodává, že ministerstvo chce novelu po vypořádání připomínek představit v druhé polovině června.
"Změnu jsme již dali do chystané širší novely vysokoškolského zákona, kterým se bude vláda zabývat v létě," cituje MfD mluvčího ministerstva Marka Zemana. Jmenování profesorů prezidentem je podle něj přežitek.
Návrh, aby profesory jmenoval namísto prezidenta rektor, univerzity dříve odmítaly.
Původně ministerstvo školství totiž navrhovalo, aby titul profesor a docent udělovala každá škola sama, tyto tituly by také měly platnost vždy jen pro tu danou univerzitu. "Tento návrh byl v katalogu témat, který ministerstvo školství diskutovalo od října s akademickými reprezentacemi, ale z návrhu vypadl v průběhu diskuse," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman.
"V Radě vysokých škol o tom povedeme hlubší debatu, určitě uvažujeme o tom, co to pro nás znamená," odpověděl Fischer na dotaz ČTK, zda nyní po kauze Putna neuvažují o změnách ve vysokoškolském zákoně. "Musíme být opatrní při projednávání změn ve vysokoškolském zákoně, aby ten zákon byl zabezpečen proti excesivnímu jednání z různých stran," dodal.
Podle Fischera totiž školám nevadilo ani tak to, že by profesory jmenoval rektor namísto prezidenta, ale při zavedení takzvaných funkčních profesorských a docentských míst byla obava ze snížení požadavků na tyto tituly.
Profesorem se může stát docent, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. To je zahájeno jeho návrhem, který musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru, případně návrhem děkana či rektora, a který posuzuje vědecká rada dané fakulty či vysoké školy (u vysokých škol uměleckého směru umělecká rada).
Ta jmenuje pětičlenou hodnotící komisi, jejímž členy mohou být jen profesoři, docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru, která po projednání a tajném hlasování přednese svůj návrh, zda má být uchazeč jmenován či nikoli. Pokud je návrh pozitivní, uchazeč musí přednést přednášku, ve které předloží svou koncepci výuky a vědecké či umělecké práce, poté následuje definitivní tajné hlasování vědecké rady.
U nás je profesor akademický titul, v zahraničí většinou označuje pracovní zařazení - vedoucí katedry.
Na podporu Putny se postavila řada akademiků, studentů i politici napříč politickým spektrem, obávají se ohrožení akademických svobod.
Pokud nebude Martin C. Putna jmenován profesorem a prezident nepředloží pádné důvody, které ho k odmítnutí jmenování vedly, je na místě prezidenta zažalovat, říká pro Parlamentní listy bývalý rektor Masarykovy univerzity a exsenátor Jiří Zlatuška.
„Pokud by se prezident rozhodl ze své libovůle pana Putnu nejmenovat profesorem, byl by to bezprecedentní útok na akademické svobody. Ale díky protestům akademické obce včetně studentů se vyvíjí i postoje Hradu. V tomto smyslu jsme všichni svým způsobem buznou, v nejhorším katolickou buznou," míní Zlatuška.
V této souvislosti si někdejší senátor posteskl nad tím, že se za Putnu postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a ne ministr školství Petr Fiala. Pokud byl ministr školství přesvědčen, že byly materiály ke jmenování pana Putny v pořádku, měl by se budoucího profesora jednoznačně zastat. Fakt, že se tak nestalo, považuje Zlatuška za chybu.
Podle exsenátora zatím není pravda, že bychom v Česku měli příliš mnoho profesorů. Jsou to asi tři promile populace. Zároveň je třeba mít na paměti, že i v profesorském sboru dochází ke generační obměně. Noví profesoři mohou kvalitně napomoci vzdělání příštích generací. „Pan Putna si nepochybně zaslouží být profesorem," zdůraznil Zlatuška s tím, že sepsal řadu monografií a vystupuje na odborných debatách, takže z hlediska jeho odborného působení není k jeho nejmenování důvod.
Související
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
Prezident Pavel reagoval na Zemanova slova o možné kandidatuře
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák