Praha - Ministerstvo školství návrh nového vysokoškolského zákona upravilo tak, aby profesory v budoucnu nejmenoval prezident. Uvedla to Mladá fronta Dnes (MfD), podle níž tak ministr Petr Fiala "vyslyšel volání univerzit", které popudilo, že Miloš Zeman nechce jmenovat akademika Martina C. Putnu profesorem.
Dnešní Lidové noviny píšou, že to samé chce ve vládě navrhnout vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). O podobě a osudu nového vysokoškolského zákona rozhodne parlament, podle Peake ale to, aby profesory napříště jmenovali přímo rektoři, může být už ve vládní předloze. "Je škoda nechávat to až na sněmovnu," uvedla v LN. Deník dodává, že ministerstvo chce novelu po vypořádání připomínek představit v druhé polovině června.
"Změnu jsme již dali do chystané širší novely vysokoškolského zákona, kterým se bude vláda zabývat v létě," cituje MfD mluvčího ministerstva Marka Zemana. Jmenování profesorů prezidentem je podle něj přežitek.
Návrh, aby profesory jmenoval namísto prezidenta rektor, univerzity dříve odmítaly.
Původně ministerstvo školství totiž navrhovalo, aby titul profesor a docent udělovala každá škola sama, tyto tituly by také měly platnost vždy jen pro tu danou univerzitu. "Tento návrh byl v katalogu témat, který ministerstvo školství diskutovalo od října s akademickými reprezentacemi, ale z návrhu vypadl v průběhu diskuse," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman.
"V Radě vysokých škol o tom povedeme hlubší debatu, určitě uvažujeme o tom, co to pro nás znamená," odpověděl Fischer na dotaz ČTK, zda nyní po kauze Putna neuvažují o změnách ve vysokoškolském zákoně. "Musíme být opatrní při projednávání změn ve vysokoškolském zákoně, aby ten zákon byl zabezpečen proti excesivnímu jednání z různých stran," dodal.
Podle Fischera totiž školám nevadilo ani tak to, že by profesory jmenoval rektor namísto prezidenta, ale při zavedení takzvaných funkčních profesorských a docentských míst byla obava ze snížení požadavků na tyto tituly.
Profesorem se může stát docent, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. To je zahájeno jeho návrhem, který musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru, případně návrhem děkana či rektora, a který posuzuje vědecká rada dané fakulty či vysoké školy (u vysokých škol uměleckého směru umělecká rada).
Ta jmenuje pětičlenou hodnotící komisi, jejímž členy mohou být jen profesoři, docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru, která po projednání a tajném hlasování přednese svůj návrh, zda má být uchazeč jmenován či nikoli. Pokud je návrh pozitivní, uchazeč musí přednést přednášku, ve které předloží svou koncepci výuky a vědecké či umělecké práce, poté následuje definitivní tajné hlasování vědecké rady.
U nás je profesor akademický titul, v zahraničí většinou označuje pracovní zařazení - vedoucí katedry.
Na podporu Putny se postavila řada akademiků, studentů i politici napříč politickým spektrem, obávají se ohrožení akademických svobod.
Pokud nebude Martin C. Putna jmenován profesorem a prezident nepředloží pádné důvody, které ho k odmítnutí jmenování vedly, je na místě prezidenta zažalovat, říká pro Parlamentní listy bývalý rektor Masarykovy univerzity a exsenátor Jiří Zlatuška.
„Pokud by se prezident rozhodl ze své libovůle pana Putnu nejmenovat profesorem, byl by to bezprecedentní útok na akademické svobody. Ale díky protestům akademické obce včetně studentů se vyvíjí i postoje Hradu. V tomto smyslu jsme všichni svým způsobem buznou, v nejhorším katolickou buznou," míní Zlatuška.
V této souvislosti si někdejší senátor posteskl nad tím, že se za Putnu postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a ne ministr školství Petr Fiala. Pokud byl ministr školství přesvědčen, že byly materiály ke jmenování pana Putny v pořádku, měl by se budoucího profesora jednoznačně zastat. Fakt, že se tak nestalo, považuje Zlatuška za chybu.
Podle exsenátora zatím není pravda, že bychom v Česku měli příliš mnoho profesorů. Jsou to asi tři promile populace. Zároveň je třeba mít na paměti, že i v profesorském sboru dochází ke generační obměně. Noví profesoři mohou kvalitně napomoci vzdělání příštích generací. „Pan Putna si nepochybně zaslouží být profesorem," zdůraznil Zlatuška s tím, že sepsal řadu monografií a vystupuje na odborných debatách, takže z hlediska jeho odborného působení není k jeho nejmenování důvod.
Související
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
prezident čr , Vysoké školy , zákony
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák