Zemanovi osekáme pravomoci. Profesory už jmenovat nebude?

Praha - Ministerstvo školství návrh nového vysokoškolského zákona upravilo tak, aby profesory v budoucnu nejmenoval prezident. Uvedla to Mladá fronta Dnes (MfD), podle níž tak ministr Petr Fiala "vyslyšel volání univerzit", které popudilo, že Miloš Zeman nechce jmenovat akademika Martina C. Putnu profesorem.

Dnešní Lidové noviny píšou, že to samé chce ve vládě navrhnout vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). O podobě a osudu nového vysokoškolského zákona rozhodne parlament, podle Peake ale to, aby profesory napříště jmenovali přímo rektoři, může být už ve vládní předloze. "Je škoda nechávat to až na sněmovnu," uvedla v LN. Deník dodává, že ministerstvo chce novelu po vypořádání připomínek představit v druhé polovině června.

"Změnu jsme již dali do chystané širší novely vysokoškolského zákona, kterým se bude vláda zabývat v létě," cituje MfD mluvčího ministerstva Marka Zemana. Jmenování profesorů prezidentem je podle něj přežitek.

Návrh, aby profesory jmenoval namísto prezidenta rektor, univerzity dříve odmítaly.

Původně ministerstvo školství totiž navrhovalo, aby titul profesor a docent udělovala každá škola sama, tyto tituly by také měly platnost vždy jen pro tu danou univerzitu. "Tento návrh byl v katalogu témat, který ministerstvo školství diskutovalo od října s akademickými reprezentacemi, ale z návrhu vypadl v průběhu diskuse," uvedl mluvčí ministerstva Marek Zeman.

"V Radě vysokých škol o tom povedeme hlubší debatu, určitě uvažujeme o tom, co to pro nás znamená," odpověděl Fischer na dotaz ČTK, zda nyní po kauze Putna neuvažují o změnách ve vysokoškolském zákoně. "Musíme být opatrní při projednávání změn ve vysokoškolském zákoně, aby ten zákon byl zabezpečen proti excesivnímu jednání z různých stran," dodal.

Podle Fischera totiž školám nevadilo ani tak to, že by profesory jmenoval rektor namísto prezidenta, ale při zavedení takzvaných funkčních profesorských a docentských míst byla obava ze snížení požadavků na tyto tituly.

Profesorem se může stát docent, který je význačnou a uznávanou vědeckou nebo uměleckou osobností ve svém oboru a který úspěšně projde řízením ke jmenování profesorem. To je zahájeno jeho návrhem, který musí být podpořen alespoň dvěma dalšími profesory stejného či příbuzného oboru, případně návrhem děkana či rektora, a který posuzuje vědecká rada dané fakulty či vysoké školy (u vysokých škol uměleckého směru umělecká rada).

Ta jmenuje pětičlenou hodnotící komisi, jejímž členy mohou být jen profesoři, docenti nebo jiní významní představitelé daného nebo příbuzného oboru, která po projednání a tajném hlasování přednese svůj návrh, zda má být uchazeč jmenován či nikoli. Pokud je návrh pozitivní, uchazeč musí přednést přednášku, ve které předloží svou koncepci výuky a vědecké či umělecké práce, poté následuje definitivní tajné hlasování vědecké rady.

U nás je profesor akademický titul, v zahraničí většinou označuje pracovní zařazení - vedoucí katedry.

Na podporu Putny se postavila řada akademiků, studentů i politici napříč politickým spektrem, obávají se ohrožení akademických svobod.

Pokud nebude Martin C. Putna jmenován profesorem a prezident nepředloží pádné důvody, které ho k odmítnutí jmenování vedly, je na místě prezidenta zažalovat, říká pro Parlamentní listy bývalý rektor Masarykovy univerzity a exsenátor Jiří Zlatuška.

„Pokud by se prezident rozhodl ze své libovůle pana Putnu nejmenovat profesorem, byl by to bezprecedentní útok na akademické svobody. Ale díky protestům akademické obce včetně studentů se vyvíjí i postoje Hradu. V tomto smyslu jsme všichni svým způsobem buznou, v nejhorším katolickou buznou," míní Zlatuška.

V této souvislosti si někdejší senátor posteskl nad tím, že se za Putnu postavil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) a ne ministr školství Petr Fiala. Pokud byl ministr školství přesvědčen, že byly materiály ke jmenování pana Putny v pořádku, měl by se budoucího profesora jednoznačně zastat. Fakt, že se tak nestalo, považuje Zlatuška za chybu.

Podle exsenátora zatím není pravda, že bychom v Česku měli příliš mnoho profesorů. Jsou to asi tři promile populace. Zároveň je třeba mít na paměti, že i v profesorském sboru dochází ke generační obměně. Noví profesoři mohou kvalitně napomoci vzdělání příštích generací. „Pan Putna si nepochybně zaslouží být profesorem," zdůraznil Zlatuška s tím, že sepsal řadu monografií a vystupuje na odborných debatách, takže z hlediska jeho odborného působení není k jeho nejmenování důvod.

Související

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

Více souvisejících

prezident čr Vysoké školy zákony

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka

Trpělivosti měli ve Zlíně dost. Její pověstný pohár přetekl až po sedmém ligovém kole. Po další prohře, tentokráte 1:3 s Teplicemi, opět nezískali ani bod a okupují tak zaslouženě až poslední 16. místo ligové tabulky. Klubové vedení se tak rozhodlo k novému impulsu a sáhlo ke změně trenéra. Na lavičce skončil dosavadní kouč Bronislav Červenka a minimálně do zimy ho nahradí Pavel Hoftych, jenž v klubu působí zároveň jako sportovní manažer.

včera

Andrej Babiš

Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad

Česko se momentálně připravuje na komunální a senátní volby, ale v úvodu přespříštího roku čeká zemi další přímá volba hlavy státu. Za favorita je považován současný prezident Petr Pavel, ačkoliv zatím nepotvrdil další kandidaturu. Neustále se také spekuluje o tom, zda se mu opět postaví Andrej Babiš (ANO). Premiér tvrdí, že se k tomu nechystá.

včera

Král Charles III.

Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan

Britská monarchie se snaží vypořádat s návratem prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn s manželkou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s královskou rodinou.  

včera

Ilustrační fotografie.

Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena

Dost netradičním způsobem skončil čtvrteční přípravný duel dvou extraligových klubů patřících mezi ty s největšími ambicemi – tedy mezi Oceláři Třinec a brněnskou Kometou. To proto, že  - navzdory tomu, že se jednalo o přípravu – v něm došlo na tvrdý střet těsně před koncem první třetiny, po němž zůstal ležet v bezvědomí Michal Kovařčík. Následně se třinecký tým rozhodl k předčasnému ukončení zápasu.

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump si v úterý telefonovali, oznámil Kreml. Hovor mezi oběma lídry navázal na víkendovou návštěvu americké diplomatické mise v Moskvě, odkud se zástupci Washingtonu následně odebrali do Kyjeva. 

včera

Podzimní příroda, ilustrační fotografie.

Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc

V Česku to na pokračování horkého léta nevypadá. Meteorologové totiž po většinu září očekávají jen mírně nadprůměrné teploty. Na začátku října už by pak mělo panovat počasí obvyklé pro tuto roční dobu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy

Radnice New Yorku zveřejnila více než sto sedmdesát tisíc stran dosud utajovaných dokumentů týkajících se kvality ovzduší po teroristických útocích na Světové obchodní centrum. Záznamy podle CNN ukazují, že tehdejší městští představitelé věděli o nebezpečném a toxickém vzduchu v okolí Ground Zero, přestože veřejnost opakovaně ujišťovali o opaku. 

včera

Marija Zacharova

Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo, že připravuje tvrdou a citelnou reakci na nedávné rozhodnutí Maďarska vyhostit deset ruských diplomatů. Moskevští představitelé vyjádřili nad krokem Budapešti ostrý nesouhlas a dali najevo, že incident nezůstane bez odvetných opatření. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová uvedla, že odpověď zaměřená na protiruské síly v maďarském hlavním městě bude nekompromisní. Podle ruských úřadů představuje krok Maďarska výrazné zhoršení vzájemných diplomatických vztahů.

včera

Alternative für Deutschland AfD

Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině

Úspěch krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) v německých zemských volbách vyvolal v Moskvě značné uspokojení. Podle analytiků webu The Independent představuje tento politický posun zásadní vítězství pro ruského prezidenta Vladimira Putina a zároveň výrazně oslabuje pozici Ukrajiny. Šéf ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev označil volební výsledek za ponížení pro vládní koalici německého kancléře Friedricha Merze. Ruský představitel zároveň zdůraznil, že úspěch radikální strany otevírá cestu k obnovení hospodářské spolupráce.

včera

Argentina

Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu

Argentinská vláda zahajuje trestní stíhání izraelské energetické společnosti Navitas Petroleum a jejího vedení kvůli těžbě ropy v oblasti Falklandských ostrovů. Krok oznámilo tamní prezidentské sídlo s tím, že trestní oznámení podá ministr zahraničí Pablo Quirno. Podle vyjádření Buenos Aires firma porušila argentinské zákony, když prováděla průzkum a těžbu na základě licencí vydaných britskými úřady.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz prohlásil, že i přes výrazné vítězství krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách zůstává ve své funkci. Šéf spolkové vlády před novináři přiznal, že volební úspěch protipřistěhovalecké a proruské strany otřásl jeho Křesťanskodemokratickou unií (CDU) v samotných základech. AfD v Sasku-Anhaltsku drtivě zvítězila se ziskem téměř 44 procent hlasů a porazila dosud vládnoucí křesťanské demokraty. Ačkoliv strana nezískala absolutní většinu, má na dosah možnost sestavit první zemskou vládu s účastí krajní pravice od konce druhé světové války.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy

Nepálská vláda požaduje finanční odškodnění za katastrofální záplavy, které zasáhly zemi po částečném zřícení tajícího ledovce. Ničivá živelná pohroma si podle dosavadních údajů vyžádala přes 1 300 potvrzených obětí na životech a více než 5 500 lidí zůstává nezvěstných. Nepálský ministr zahraničí Šišír Chánál v této souvislosti vyzval největší světové ekonomiky, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za dopady klimatické krize. Podle něj je nezbytné, aby globální společenství pomohlo zemi, která k celosvětovým emisím skleníkových plynů přispívá pouze minimálně.

Aktualizováno včera

Ministr životního prostředí Igor Červený

Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu

Na území Národního parku Šumava unikají do půdy toxické a nebezpečné látky, které tam zůstaly po dřívějším působení armády. Na tuto skutečnost upozornil ministr životního prostředí Igor Červený. Podle jeho slov dochází ke kontaminaci půdy i blízkého okolí zcela zbytečně již déle než tři roky. Bližší podrobnosti k celému případu a časový plán řešení této situace mají být oficiálně představeny během úterní tiskové konference na ministerstvu obrany.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě

Výsledek zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesl výrazný posun na německé politické scéně. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) dosáhla svého dosud největšího volebního úspěchu, když více než zdvojnásobila svůj zisk z roku 2021 na celkových 44 procent hlasů. Ačkoliv strana nedosáhla na absolutní většinu, upevnila si pozici klíčového politického hráče v regionu.

včera

Ratko Mladić

Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem

Pohřeb bývalého vojenského velitele Ratka Mladiće v Bělehradu vyvolal ostrou reakci ze strany Evropské unie a vyostřil vztahy mezi Bruselem a Srbskem. Mladić byl v minulosti odsouzen za válečné zločiny a genocidu během konfliktu v Bosně a Hercegovině. Obřad za účasti tisíců lidí doprovázela vojenská i náboženská pocta, což vzbudilo znepokojení unijních představitelů. Unijní orgány označily veškeré oslavování odsouzených válečných zločinců za přímý rozpor se základními evropskými hodnotami.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?

Pravicově populistická a protiimigrační strana Alternativa pro Německo zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku se ziskem 44 procent hlasů. Pro získání absolutní většiny jí však chybějí tři poslanecká křesla, což ji staví před nutnost hledat koaličního partnera nebo se pokusit vládnout z menšinové pozice. Tradiční německé politické strany dlouhodobě odmítají se seskupením jakkoliv spolupracovat a udržují takzvanou ochrannou hradbu. Vyjednávání o možných spojenectvích jsou zásadní, protože německé spolkové země mají rozsáhlé pravomoci v oblastech školství, kultury, policie či veřejnoprávních médií.

včera

V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA

Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy