Praha - Miloši Zemanovi po téměř třech měsících ve funkci prezidenta důvěřuje 51 procent občanů. To je téměř stejný počet lidí, kteří mu věřili i před jeho inaugurací. Pětapadesát procent veřejnosti zároveň označilo dosavadní práci nového prezidenta jako dobrou nebo velmi dobrou.
Podle 48 procent dotázaných Zeman zatím pracuje velmi dobře a sedm procent si myslí, že dobře.
Agentura rovněž zjistila, že 46 procent lidí Zemanovi důvěřuje a současně kladně hodnotí jeho práci. Naopak dvě pětiny veřejnosti mu nedůvěřují ani neoceňují jeho práci. Desetina populace také nemá důvěru v Zemana, jeho činnost ale hodnotí pozitivně. Zbývající dotázaní Zemanovi důvěřují, ovšem s jeho prací spokojeni nejsou.
Podle autorů průzkumu je hodnocení Zemana ale jasně podmíněno politickými názory občanů a jejich socioekonomickým postavením. Nejvíce důvěry proto získal od levicově orientovaných respondentů. Mezi důchodci pozitivně hodnotí Zemana zhruba dvoutřetinová většina.
Začátkem dubna proběhl průzkum ohledně nejdůvěryhodnějšího politika v zemi. Nejdůvěryhodnějšími českými vrcholnými politiky tehdy byli prezident Miloš Zeman a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, shodně jim věřilo 51 procent lidí. Bývalé hlavě státu Václavu Klausovi důvěřuje 27 procent občanů. Zjistilo to Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v průzkumu důvěry čelným ústavním činitelům, mezi které zařadilo Zemana poprvé po jeho zvolení prezidentem.
Na třetím místě pomyslného žebříčku skončil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s důvěrou od 47 procent dotázaných. S desetiprocentním odstupem za ním skončila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová. Nad 30 procent se už dostal jen předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, kterému věří 34 procent lidí.
Ostatní vrcholní politici jsou na tom podstatně hůře. Pětina lidí vyjádřila důvěru šéfovi komunistů Vojtěchu Filipovi. Předsedovi vlády a ODS Petru Nečasovi věří 16 procent lidí a ministru financí Miroslavu Kalouskovi 11 procent respondentů. Na posledním místě skončil se čtyřprocentní důvěrou ministr bez portfeje a šéf legislativní rady vlády Petr Mlsna.
Související
Pavel chce, aby Česko i nadále bylo bezpečnou a prosperující zemí
Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi
prezident čr , Miloš Zeman , průzkumy
Aktuálně se děje
včera
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
včera
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
včera
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
včera
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
včera
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
včera
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
včera
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
včera
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
včera
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
včera
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
včera
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
včera
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
včera
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
včera
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
včera
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
včera
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
včera
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
22. dubna 2026 21:15
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
22. dubna 2026 19:55
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
22. dubna 2026 18:38
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák