Karolína Peake chce Zemanovi vzít pravomoc

Praha - Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) navrhla vyškrtnout z ústavy prezidentovu pravomoc udělovat amnestii. Jde podle ní o monarchistický přežitek, který zhoršuje postavení poškozených lidí. Poslanci z jiných stran se k její ústavní novele stavějí spíše odmítavě. K prosazení předlohy by byl v Parlamentu nutný souhlas nejméně třípětinové většiny zákonodárců.

"V demokratickém právním státě se jeví jako nepřípustné, aby rozhodnutí o aktu amnestie, které je vždy rozsáhlým zásahem do účelu a cílů trestního práva, bylo svěřeno fakticky dvěma osobám," uvedla Peake v důvodové zprávě. Amnestii spolupodepisuje premiér.

Ústavní novela má podle vicepremiérky také rozproudit odbornou debatu o tom, jak by bylo možné amnestii udílet jinak. Peake dává ke zvážení, zda by tento akt nemohl být vyhlašován zákonem. Schvaloval by ji tedy Parlament.

"Nepodporuji tento návrh (ústavní novelu), omezil bych možnost amnestie na určité kategorie trestných činů," řekl ČTK šéf sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové). Omezení by bylo podle něho možné také pro abolice, tedy zastavení trestních stíhání. Tato část se setkala s největší kritikou u novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause.

"Pokládám to za omyl," uvedl na adresu vicepremiérčiny předlohy předseda poslanců ODS a Polčákův předchůdce v čele výboru Marek Benda. Zkritizoval postup, kdy se na každý exces reaguje legislativní změnou. "Odmítám se tímto způsobem ústavou zabývat," dodal.

Za nekoncepční označil ústavní novelu místopředseda výboru Jan Chvojka (ČSSD). "Proč milosti ano, rehabilitace ano, ale amnestie ne? K jakýmkoli úpravám ústavy by mělo docházet velmi zřídka a po široké diskusi," řekl ČTK. Amnestie je podle něho tradiční prezidentovo právo, které je prý ale zcela zdiskreditované po Klausově amnestii, kterou podepsal premiér Petr Nečas (ODS).

Prezident Miloš Zeman se neoficiálně vzdal práva udělovat amnestie a milosti hned po své inauguraci 8. března. Řekl to při položení věnců u sochy T.G.Masaryka. „Právě na masarykovské republikánské tradice bychom měli navázat, protože i v Ústavě České republiky existují zbytečné monarchistické prvky, jako je například právo prezidenta republiky udělovat amnestii či milosti," uvedl Zeman. Řekl, že „sám za sebe" se těchto práv dobrovolně vzdává, aby prý ani jeho nástupce nemohl tuto věc zneužít. „Je to jeden z mých závazků," dodal Zeman. 

Rekordmanem v udělování amnestií byl ovšem právě zakladatel státu Tomáš G. Masaryk, který k tomuto kroku sáhl celkem třináctkrát. Jejich rozsah se přitom značně lišil, od amnestování vojáků z první světové války až po poněkud kuriózní amnestii rolníků a vůbec rodin, které zatajovaly svoje zásoby obilnin a luštěnin. V tradici udělování amnestií pokračovali i prezidenti Beneš a Hácha, přičemž Edvard Beneš uděloval amnestie dokonce i z londýnského exilu.

Zajímavá je amnestie Antonína Zápotockého z roku 1953, která poprvé zohledňovala těhotné matky, ženy pečující o dítě nebo staré lidi. V roce 1960 je pak udělena nejrozsáhlejší politická amnestie v historii poválečného Československa - ta se mimojiné týkala i budoucího prezidenta Gustáva Husáka, odsouzeného v roce 1954 na doživotí ve vykonstruovaném procesu se slovenskými komunistickými funkcionáři, píše web ČT.

Související

Více souvisejících

Karolína Peake amnestie Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy