Karolína Peake chce Zemanovi vzít pravomoc

Praha - Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) navrhla vyškrtnout z ústavy prezidentovu pravomoc udělovat amnestii. Jde podle ní o monarchistický přežitek, který zhoršuje postavení poškozených lidí. Poslanci z jiných stran se k její ústavní novele stavějí spíše odmítavě. K prosazení předlohy by byl v Parlamentu nutný souhlas nejméně třípětinové většiny zákonodárců.

"V demokratickém právním státě se jeví jako nepřípustné, aby rozhodnutí o aktu amnestie, které je vždy rozsáhlým zásahem do účelu a cílů trestního práva, bylo svěřeno fakticky dvěma osobám," uvedla Peake v důvodové zprávě. Amnestii spolupodepisuje premiér.

Ústavní novela má podle vicepremiérky také rozproudit odbornou debatu o tom, jak by bylo možné amnestii udílet jinak. Peake dává ke zvážení, zda by tento akt nemohl být vyhlašován zákonem. Schvaloval by ji tedy Parlament.

"Nepodporuji tento návrh (ústavní novelu), omezil bych možnost amnestie na určité kategorie trestných činů," řekl ČTK šéf sněmovního ústavně-právního výboru Stanislav Polčák (TOP 09 a Starostové). Omezení by bylo podle něho možné také pro abolice, tedy zastavení trestních stíhání. Tato část se setkala s největší kritikou u novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause.

"Pokládám to za omyl," uvedl na adresu vicepremiérčiny předlohy předseda poslanců ODS a Polčákův předchůdce v čele výboru Marek Benda. Zkritizoval postup, kdy se na každý exces reaguje legislativní změnou. "Odmítám se tímto způsobem ústavou zabývat," dodal.

Za nekoncepční označil ústavní novelu místopředseda výboru Jan Chvojka (ČSSD). "Proč milosti ano, rehabilitace ano, ale amnestie ne? K jakýmkoli úpravám ústavy by mělo docházet velmi zřídka a po široké diskusi," řekl ČTK. Amnestie je podle něho tradiční prezidentovo právo, které je prý ale zcela zdiskreditované po Klausově amnestii, kterou podepsal premiér Petr Nečas (ODS).

Prezident Miloš Zeman se neoficiálně vzdal práva udělovat amnestie a milosti hned po své inauguraci 8. března. Řekl to při položení věnců u sochy T.G.Masaryka. „Právě na masarykovské republikánské tradice bychom měli navázat, protože i v Ústavě České republiky existují zbytečné monarchistické prvky, jako je například právo prezidenta republiky udělovat amnestii či milosti," uvedl Zeman. Řekl, že „sám za sebe" se těchto práv dobrovolně vzdává, aby prý ani jeho nástupce nemohl tuto věc zneužít. „Je to jeden z mých závazků," dodal Zeman. 

Rekordmanem v udělování amnestií byl ovšem právě zakladatel státu Tomáš G. Masaryk, který k tomuto kroku sáhl celkem třináctkrát. Jejich rozsah se přitom značně lišil, od amnestování vojáků z první světové války až po poněkud kuriózní amnestii rolníků a vůbec rodin, které zatajovaly svoje zásoby obilnin a luštěnin. V tradici udělování amnestií pokračovali i prezidenti Beneš a Hácha, přičemž Edvard Beneš uděloval amnestie dokonce i z londýnského exilu.

Zajímavá je amnestie Antonína Zápotockého z roku 1953, která poprvé zohledňovala těhotné matky, ženy pečující o dítě nebo staré lidi. V roce 1960 je pak udělena nejrozsáhlejší politická amnestie v historii poválečného Československa - ta se mimojiné týkala i budoucího prezidenta Gustáva Husáka, odsouzeného v roce 1954 na doživotí ve vykonstruovaném procesu se slovenskými komunistickými funkcionáři, píše web ČT.

Související

Více souvisejících

Karolína Peake amnestie Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 52 minutami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy