Praha - Vládní koalice má celkem jasno. Petra Nečase nahradí jiný premiér z ODS a pojede se dál. Kandidátů na předsedu vlády je však hned několik. Podívejte se, koho by v případě, že bude mít koalice podporu 101 poslanců, mohl prezident Zeman pověřit sestavením kabinetu.
Kandidáta na příštího premiéra by mohla ODS představit už pondělí odpoledne. V 13:00 se totiž sejde její výkonná rada a kromě samotné demise premiéra Nečase bude zřejmě i řešit otázku, koho na uvolněnou pozici nominuje. Šanci má přitom hned několik osobností občanské demokracie.
1. Martin Kuba
Martin Kuba je jednoznačně největším favoritem na funkci příštího premiéra. Ministr průmyslu a obchodu je totiž zároveň i 1. místopředsedou ODS a po Nečasově rezignaci tak stranu do oficiálního zvolení nového předsedy povede. Svůj zájem ucházet se o roli šéfa nového kabinetu už také potvrdil "Pokud bych byl vyzván, tak musím být připraven a jsem připraven tu odpovědnost nést," řekl.
Existuje však i několik skutečností, které prospěch čtyřicetiletého lékaře a politika nehrají. Jednou z těch nejdůležitějších je například to, že Kuba v současnosti nemá mandát od voličů. Není totiž vůbec poslancem a usedá pouze v zastupitelstvu Českých Budějovic. Je rovněž šéfem jihočeské ODS a bývá často označován za loutku údajného občansko-demokratického kmotra Pavla Dlouhého.
V minulosti měl Kuba také konflikt s odstupujícím premiérem Nečasem. Ten dokonce v roce 2010 otevřeně vyzval ODS, že Kubu nechce ve vedení strany a skutečně toho dosáhl. V roce 2011 už ho ale jmenoval ministrem průmyslu a obchodu.
2. Tomáš Chalupa
Dalším občanským demokratem, který má šanci stát se novým premiérem, je ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Místopředseda ODS byl například velmi vidět v době povodní, kdy na sebe prakticky převzal funkci hlavního mluvčího Nečasova kabinetu.
Na rozdíl od Kuby je Chalupa současně poslancem a má za sebou mnoho let v komunální politice. I on se však ve svém politickém působení nevyhnul kritice. Kritizovaly ho například ekologické neziskové organizace, protože jim značně omezil výši příspěvků a kritiku sklidil také kvůli zákonu o šumavském parku. V roce 2013 také dostal anticenu Ropák roku.
3. Jiří Pospíšil
Méně pravděpodobnou variantou na post premiéra je pak Jiří Pospíšil. Ten je nejoblíbenějším politikem ODS u veřejnosti, ve straně se však tak silné podpoře netěší. Místopředseda občanských demokratů i Poslanecké sněmovny by měl šanci zejména v případě, že by se ODS pokusila hrát na kartu "pan čistý". Se stejnou nálepkou však začínal i premiér Petr Nečas.
Pospíšil má mnohaletou zkušenost z vlády jako ministr spravedlnosti. Mezi jeho úspěchy patří například prosazení nového trestního a občanského zákoníku. I on se v minulosti dostal s Nečasem do konfliktu. Premiér dokonce v roce 2012 odvolal z funkce ministra pro údajné nezvládnutí řízení rezortu. Spekulovalo se však, že Pospíšil musel odejít, protože chtěl jmenovat Lenku Bradáčovou vrchní státní zástupkyní v Praze.
4. Václav Klaus
Poslední možnou variantou, kterou by část občanských demokratů přivítala, by byl návrat "otce zakladatele". Ač Klaus není v současnosti členem ODS, má ke straně stále blízko. V poslední době navíc kritizoval kroky současné vlády a zároveň dal najevo, že své další působení v politice nevylučuje.
Jeho návrat si však zřejmě nepřejí současné stranické elity, které se mohou bát, že by s Klasovým návratem přišly o své pozice, které si v posledních letech vybudovaly. Není také současně jisté, zda by Klaus byl v současné vyhrocené situaci ochoten hrát výraznou úlohu.
Související
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
Martin Kuba po 22 letech opouští ODS, zakládá vlastní hnutí
ODS , Petr Nečas , Václav Klaus
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák