Praha - Policie ještě nikdy nezatkla kvůli extremistickým zločinům tolik středoškoláků a vysokoškoláků jako loni. Jak ukazuje výroční zpráva ministerstva vnitra, patřil loňský rok ke zlomovým, píší v úterním vydání Hospodářské noviny.
Radikálové vypálili dům romské rodiny ve Vítkově, detektivové spustili plošné operace proti neonacistům a jejich politická odnož, Dělnická strana, bodovala v eurovolbách.. Padl letitý mýtus: typický český neonacista už není holohlavý násilník se základním vzděláním. "V loňském roce se poprvé markantněji zvýšil mezi pachateli počet středoškoláků a vysokoškoláků. Přestože se jedná u kriminality s extremistickým podtextem celkově o malá čísla, nelze tuto skutečnost podceňovat," píše se v dosud nezveřejněné výroční zprávě o extremismu za rok 2009, jejíž klíčové části se Hospodářským novinám podařilo získat.
Ze záplavy dat vyčnívají právě ty o vzdělání extrémistů: zatímco předloni policie zatkla osmnáct středoškoláků, loni jich bylo jedenapadesát. A stejný nárůst je patrný u vysokoškolsky vzdělaných pachatelů. V roce 2008 jich bylo šest, loni najednou dvacet. Důvod? Poté, co lehl popelem dům ve Vítkově a Dělnická strana u soudu ustála první pokus o rozpuštění, zahájila policie frontální útok. V sérii operací zatkla desítky aktivistů (loni obvinila policie 293 lidí za trestné činy s extrémistickým podtextem, což je o stovku víc než v předcházejícím roce), píší Hospodářské noviny.
"Ta scéna byla dlouhodobě podceňovaná. Mělo se za to, že neonacisté jsou jen tupí hlupáci," řekla Hospodářským novinám Klára Kalibová ze sdružení In justitia, které se věnuje obětem rasového násilí. A teprve když detektivové zalovili ve vyšších patrech neonacistického hnutí, zjistili, že proti nim stojí i vzdělaní protivníci. "Policie totiž zase jednou šla po organizátorech. Dříve většinou stíhala řadové aktivisty za závadnou symboliku," doplnila Kalibová.
Související
Demokraticky legitimizovaní nacisté? AfD nabírá na síle a zpochybňuje poválečný konsenzus
Obliba krajní pravice v Evropě roste. Těží ze vztahu lidí k dosavadním elitám, říká Mareš pro EZ
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
před 2 hodinami
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 3 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 4 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 5 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 6 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 9 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.
Zdroj: Libor Novák