Čunek zostra k aféře Nagyová: Potrestejte žalobce Ištvana!

Jak vnímáte kauzu, která propukla okolo bývalé pravé ruky premiéra Jany Nagyové?

V této chvíli by měl prezident republiky, ministr spravedlnosti nebo nejvyšší státní zástupce Zeman podat kárnou žalobu na olomouckého vrchního státního zástupce Ištvana za naprosto dezinformační a dehonestační tiskovou konferenci, kde spolu s ředitelem ÚOOZ poškodili zcela jednoznačně Českou republiku tím, že dali dohromady naprosto nesouvisející údajné trestné činy politické korupce, zneužití vojenské rozvědky se zajištěním 150 milionů korun a desítek kilogramů zlata, přičemž oznámili zatčení dvou generálů, bývalých poslanců a paní Nagyové. Tím u veřejnosti vyvolali dojem, že zatčení výše jmenovaných má s finančními prostředky a zlatem přímou souvislost.

Ten policejní zásah byl tedy podle vás přehnaný?

Policie musí používat donucovací prostředky, ale aby dali paní Nagyovou do takzvaného medvěda, kdy měla připoutané ruce k opasku a zezadu ji vedl policista, jak nějakého nebezpečného zločince, který může ohrozit život a zdraví policistů či lidí kolem, to bylo z mého pohledu naprosto přehnané. Navíc k ní měli mít alespoň trošku ohled jako na ženu. Zatímco ostatním zatčeným bylo umožněno, aby nebylo na želízka tolik vidět, paní Nagyovou policisté ostentativně před kamerami ukazovali.

Takže nevěříte, že bude celý případ vyřešen spravedlivě?

Tomu nevěřím ani náhodou, protože způsob vedení tiskové konference, úniky informací ze spisu atd., nasvědčují tomu, že si policie a Vrchní státní zastupitelství v Olomouci chce naklonit mediálně veřejnost na svou stranu naprosto nepoctivým způsobem s tím, že věří, že když lidé na někoho zanevřou, tak jim nevadí, že je s ním nespravedlivě zacházeno. Musíme si uvědomit, že to může zasáhnout každého z nás.

Olomoučtí státní zástupci dávají Janě Nagyové, a nepřímo i premiéru Petru Nečasovi, za vinu, že se pokusili trojici vzpurných exposlanců „uplatit" tím, že jim nabídli místa ve státních firmách. Dali tak vzpomenout na jiného představitele justice, který rozdávání trafik přirovnal ke korupci – soudce Jana Šotta, píše iHned.cz.

„Na politiky jsou určitě trochu jiná měřítka. Navíc nemusí jít jen o nabízení peněz, ale třeba i o funkce, pokud to provází podmínka, aby poslanec hlasoval podle přání toho, kdo ty funkce nabízí," vysvětlil loni na jaře Šott, když potrestal za uplácení Víta Bártu a Jaroslava Škárku z Věcí veřejných.

Šott, jak později ukázal vrchní soud, který jeho rozsudek zvrátil, nahlížel problém idealističtěji, než bývá z Česku zvykem. A na podobné argumentaci už začal stavět i Petr Nečas – ve sněmovně se ohradil, že přece není nic špatného, když „strana odmění za loajalitu svého člena". Zároveň dodal, že podobné obchody jsou běžnou součástí politiky.