Česko má oficiálně dvě nové menšiny: Vietnamce a Bělorusy

Bělorusy bude v radě zastupovat Adam Kalita z občanského sdružení Pahonia. Za Vietnamce do skupiny přibyl Huu Uyen Pham z občanského sdružení Van Lang, uvedla Šimůnková.

"Zastoupení v radě neznamená, že by tímto národnostní menšina nově vznikla, nebo byla oficiálně uznána. Existence národnostní menšiny je objektivní fakt, který zaručují Listina základních práv," dodala Šimůnková. 

Rada má v současnosti 32 členů, z toho 18 tvoří zástupci příslušníků národnostních menšin. Mezi zastoupenými menšinami jsou kromě Bělorusů a Vietnamců Bulhaři, Chorvati, Maďaři, Rusíni, Rusové, Řekové, Srbové, Ukrajinci, Němci, Poláci, Romové a Slováci.

Menšiny musí splňovat dvě základní podmínky. Jejich komunity musí v českých zemích historicky působit (přesná doba není stanovená), a mít dostatečný počet příslušníků s českým občanstvím (rovněž není upřesněn).

Bělorusové mají na české země vazby již od 16. století. Velká běloruská vlna emigrace do Československa nastala ve 20. letech minulého století kvůli nástupu bolševiků. Další výrazné přistěhovalectví probíhá v posledních dvaceti letech. V současnosti žije v Česku několik tisíc Bělorusů.

Vietnamci přicházeli do Československa zejména kvůli studiím, jejich migrace výrazně pokračovala po roce 1989. V České republice jich žije legálně kolem 65 tisíc.

Menšinový zákon zaručuje příslušníkům národnostních menšin tato základní práva:

Právo na svobodnou volbu příslušnosti k národnostní menšině, za kterou nesmějí být diskriminováni. Orgány veřejné správy nevedou evidenci o národnosti a tedy ani o příslušnosti k menšině.

Právo na sdružování v národnostních sdruženích, v politických stranách a v politických hnutích.

Právo účasti na řešení záležitostí národnostní menšiny. Toto právo příslušníci národnostních menšin vykonávají prostřednictvím výborů pro národnostní menšiny a Rady vlády pro národnostní menšiny.

Právo na užívání jména a příjmení v jazyce národnostní menšiny.

Právo na zachování, rozvoj a respektování kultury, tradic a jazyka národnostních menšin. Pro tento rozvoj vytváří stát podmínky a podporuje programy zaměřené na divadla, muzea, galerie, knihovny, dokumentační a další kulturní a společenskou činnost národnostních menšin.

Právo na šíření a přijímání informací v jazyce národnostní menšiny. Stát podporuje vydávání periodického i neperiodického tisku, a také rozhlasové vysílání v jazycích národnostních menšin, které „tradičně a dlouhodobě" žijí na území ČR.

(Zdroj: nicm.cz)