Mlsna asi bude náměstkem Benešové. Dál povede legislativní radu

Benešová uvedla, že dnes měla s Mlsnou schůzku, kde si vyjasnili, že k evropskému soudnímu dvoru do Lucemburku nepůjde, a nabídla mu místo náměstka. Na nabídku jí prý kývl. "Uvítám, pokud povede legislativní radu dál, protože ministr na to zpravidla nemá čas," podotkla budoucí ministryně. Dodala, že Mlsna je dobrý legislativec, a "ty si musíme chránit".Končící kabinet premiéra v demisi Petra Nečase (ODS) v lednu bez výběrového řízení navrhl Mlsnu jako kandidáta na soudce Soudního dvora EU, ačkoliv odborníci z poradního sboru expertů doporučovali opětnou nominaci Pelikánové. Později se ukázalo, že Mlsnova nominace skončí neúspěchem, a ministr koncem května potvrdil, že se soudcem Soudního dvora EU nestane, protože prý nezastával dostatečně dlouho vysoké funkce. Benešová uvedla, že chce, aby v Lucemburku pokračovala Pelikánová, protože se osvědčila.Nastupující ministryně v rozhovoru také sdělila, že bude jednat o dalším působení poradce Zdeňka Koudelky na ministerstvu spravedlnosti. Právník Koudelka je jedním z lidí, jimž se přisuzuje autorství textu kritizované novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause. Spekulovalo se, že jej napsal v době své stáže na ministerstvu spravedlnosti.Petr Mlsna (* 13. listopadu 1978) Je český právník, politik a vysokoškolský pedagog, od 12. prosince 2012 ministr bez portfeje a od 13. prosince 2012 předseda Legislativní rady vlády ve vládě Petra Nečase jako nestraník.

V letech 1998–2002 vystudoval Právnickou fakultu UK a o rok později zde získal titul doktora práv. Už od roku 2001 začal studovat německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK, kde v roce 2003 získal titul doktora filozofie. V roce 2006 dokončil doktorské studium na Právnické fakultě UK a získal titul Ph.D.

Jako pedagog působí na Katedře německých a rakouských studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK, je také externím vyučujícím na Katedře ústavního práva PF UK. Odborně se zabýval ústavním právem v německy mluvících zemích, dále např. právem hospodářské soutěže, telekomunikací nebo veřejnými zakázkami. V roce 2009 jej chtěl Jan Fischer do své vlády jako ministra spravedlnosti, tou se však nakonec stala Daniela Kovářová, nominantka ODS.

Není členem žádné politické strany. 12. prosince 2012 byl jmenován ministrem bez portfeje, pověřený vedením Legislativní rady vlády, kde vystřídal Karolínu Peake.

Vláda České republiky dne 27. února 2013 rozhodla o jeho nominaci na funkci soudce Soudního dvora EU namísto Ireny Pelikánové, dosavadní české zástupkyně u tohoto soudu. Soud však jeho nominaci v květnu 2013 odmítl.