Jak to bude dál s Rusnokovou vládou? Zde jsou možné scénáře

Úředničtí ministři se pomalu zabydlují na svých ministerstvech a Česko má po třech letech novou vládu. Přesněji kabinet, který s pomocí Jiřího Rusnoka vytvořil prezident Miloš Zeman a nazval jej "vládou odborníků". A právě prezident bude hrát také důležitou roli v dalším vývoji současné politické krize, jeho další jednání však také ovlivní budoucí postoje Poslanecké sněmovny.

Scénář 1: Absolutní výhra Miloše Zemana

První možností, která by se asi nejvíce zamlouvala prezidentu Zemanovi, je, že Rusnokova vláda navzdory dřívějším prohlášením jednotlivých politických stran přeci jen dostane v Poslanecké sněmovně důvěru. Nutno dodat, že její vyhlídky se v tomto ohledu v poslední době mírně zvýšily, na její podporu totiž už tlačí křídlo Michala Haška uvnitř nejsilnější parlamentní strany ČSSD.

Hlavním argumentem pro podporu této úřednické vlády přitom pro strany bývalé opozice je snaha za každou cenu zamezit případnému návrat koalice ODS, TOP 09 a LIDEM k moci. Pokud by skutečně Rusnokův kabinet podporu dostal, mohl by vládnout do řádných voleb v roce 2014 či případně předčasných voleb, na kterých by se dohodla Poslanecká sněmovna.

Scénář 2: Rusnok bez důvěry a Zemanova volba

Prozatím vypadá pravděpodobněji, že vláda Jiřího Rusnoka důvěry Poslanecké sněmovny nezíská. V takovém případě se z ní automaticky stane vláda v demisi. Zde však ústava nechává prostor pro politické hry Miloše Zemana. Jelikož totiž není stanoven žádný časový limit pro jmenování nového premiéra, může Zeman nechat Rusnoka vládnou se svým kabinetem v demisi až do řádných voleb zcela proti vůli Poslanecké sněmovny. Že takové otálení hraničící s porušením ústavy prezidentovi projde, je totiž téměř jisté. Už dříve si to totiž v poněkud méně demokracii nebezpečném případě vyzkoušel jeho předchůdce Václav Klaus.

Druhou možností je, že Zeman jmenuje nového premiéra. Na výběr má přitom více možností. Může pověřit ČSSD jako vítěze posledních voleb, Miroslavu Němcovou jako zástupkyni vlády bývalé koalice či jmenovat dalšího úřednického premiéra (třeba i znovu Jiřího Rusnoka)

Scénář 3: Druhý pokus a Zemanova ztráta pozice

Rusnokova vláda padla a Zeman se rozhodl jmenovat nového premiéra. Musí přitom vyřešit důležité dilema. Může jmenovat zástupce ČSSD jako vítěze posledních voleb, jenže v takovém případě musí počítat s tím, že není úplně reálná šance k tomu, aby taková vláda získala při současném složení Sněmovny podporu.

Druhou a pro prezidenta potupnou možností pak je ustoupit bývalé vládní koalici, která zřejmě má většinu v dolní komoře a byla by schopna pro svůj kabinet získat důvěru. Ta by pak vládla až do řádných voleb.

Třetí variantou pak je, že si Zeman vybere dalšího úřednického premiéra. Problém však je, že pokud Zeman zvolí variantu, která nezíská důvěru, je řada na předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové a ta už zařídí, aby se opět dostala k moci bývalá vládní koalice.

Scénář 4: Němcová na tahu a sázka na všechno

První dva premiéři jmenovaní prezidentem Milošem Zemanem nezískali důvěru Poslanecké sněmovny a na řadě je předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová. Ta po dohodě s bývalou koalicí prosadí svůj vlastní kabinet (předsedou sněmovny se stane někdo jiný z koalice) a požádá o důvěru. Pokud jí získá, bude vládnout až do řádných voleb. Pokud však důvěru nezíská, celá koalice bude de facto zodpovědná za několik měsíců krize vládnutí, což ji jistě voliči spočítají. V případě, že ani tento třetí pokus nevyjde, musí se sněmovna dle ústavy rozpustit a do 60 dnů se musí konat předčasné volby.