Kdo je nejbohatším ministrem v Rusnokově kabinetu? Je to Zemanův sponzor?

Praha - Noví ministři se okamžitě dostali pod lupu i kvůli svým majetkům. A první místo v pomyslném žebříčku nejbohatších členů Rusnokovy vlády by bezpochyby obsadil ministr zemědělství Miroslav Toman. Jde o jednoho ze sponzorů Miloše Zemana a také podnikatele v potravinářství a zemědělství.

Nejbohatším ministrem je šéf zemědělství Miroslav Toman. Při prezidentské volbě daroval Miloši Zemanovi 150 tisíc korun. Při pohledu na majetky nového ministra zemědělství, třiapadesátiletého Miroslava Tomana, ale tahle částka vypadá spíš spropitné v hospodě.

Miroslav Toman má sice trvalé bydliště v nenápadném řadovém domku tady v Praze v Řepích, ve skutečnosti ale bydlí v obrovské vile za Prahou.

Cena i s pozemkem nejméně 30 milionů korun. Závidět by mohli i Ewingovi z Dallasu. I když je ale zahrada perfektně udržovaná, podle sousedů Tomanovi sídlo používají spíš jako o něco větší chatičku na léto. Přes zimu je tu nevidí. Jak totiž dnes ministr přiznal, vlastní i další nemovitosti. "Vlastním vilu v Bráníku, byt ve Špindlerově Mlýně," přiznává.

A podle katastru ještě pár pozemků k tomu. Peníze u syna bývalého komunistického ministra zemědělství, zřejmě nikdy problém nebyly. Stejně jako kontakty. Už po revoluci stál s otcem a bratrem u privatizace důležitých potravinářských podniků.

Dalším bohatým členem vlády je ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala. Podle katastru nemovitostí bydlí ve vilce ve Vendryni u Frýdku Místku a patří mu i pozemek u vodní nádrže Žermanice. On sám ale svoje majetkové poměry přesně ani nezná.

"Nikdy jsem to do detailu nevěděl a pak necitim potrebu to nikomu sdelovat. Jedno vim jiste, ze jsem nikomu nic neukradl," uvedl na náš dotaz v sms zprávě.

S penězi nemá problém ani staronovým ministr vnitra Martin Pecina. "Mám dům ve Frýdku místku, dva byty v Brně," uvedl.

Naproti tomu nový strážce státní kasy, Jan Fischer, ještě donedávna měl problémy s dluhy. Poté, co ho Rusnok jmenoval ministrem, mu ale jeho sponzoři zázračně vytrhli trn z paty. O svých majetkových poměrech ale vypráví velice nerad, stejně jako o svém členství v KSČ.

Fischer se přece jen zbavil dluhů, i když vše budí rozpaky. Přesto mu z kampaně zbylo 45 tisíc korun, které dostane Kapka naděje a Česká alzheimerovská společnost.

Kvůli splácení dluhů už ale Fischer několik měsíců čelí kritice. Ta vzrostla ve chvíli, kdy dluh najednou splatil během neuvěřitelných 24 hodin. Nejen, že se peníze na kontě Jana Fischera, který se pomalu zabydluje tady na ministerstvu financí, objevily jako mávnutím kouzelného proutku. Minimálně část z nich se tam ocitla také nestandardní cestou.

Jeho bývalý zaměstnavatel a spolumajitel několika energetických firem Ladislav Dráb totiž na transparentní účet vložil dvakrát peníze v hotovosti. V dubnu téměř 3 miliony korun a před třemi dny více než milion 300 tisíc.

Jan Fischer se ale nařčením, že z takzvaného Fischerova zázraku budou profitovat jeho sponzoři, brání. Jenže Fischer má pověst politika, který se umí domluvit s každým, i proto zřejmě během prezidentské volby získal přezdívku Želé. A už jsou tu první pochybnosti. Než ho oslovil premiér Rusnok, pracoval Fischer pro firmu Ladislava Drába, pro stejnou firmu, která v době Fischerovy úřednické vlády podepsala významnou smlouvu se státním podnikem ohledně výstavby obřího zásobníku plynu na Vysočině.

Související

Miroslav Kalousek

Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. Tvrdí, že Česko musí začít škrtat, jinak mu hrozí bankrot, a řešení vidí například ve zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo na důchody.
Miloš Zeman

Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Více souvisejících

Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Miloš Zeman Miroslav Toman

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 2 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 3 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 6 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Charlie Kirk

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

včera

Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA

Týden po ničivých bleskových povodních v Nepálu čelí místní úřady i pozůstalí těžké zkoušce. Vzhledem k přeplněným márnicím a stovkám narychlo pohřbených těl zahájily úřady masivní odběry vzorků DNA pro identifikaci obětí. Příbuzní tisíců pohřešovaných a mrtvých se shromažďují v nemocnicích v Káthmándú, aby poskytli krev.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy