Rozhovor – Středeční hlasování o rozpuštění Poslanecké sněmovny bylo z pohledu levice neúspěšné a sněmovna proto pokračuje ve svém fungování dál. Podle občanského aktivisty Matěje Hollana je tato situace pro projekt Rekonstrukce státu tou lepší variantou, neboť jejich práce má tak šanci uspět. O Rekonstrukci státu a současné politické situaci z pohledu Hollana více v krátkém rozhovoru.
V nedělních Otázkách Václava Moravce se Jeroným Tejc (ČSSD) vyjádřil ve smyslu, že lidem z projektu Rekonstrukce státu se to mluví o zákonech, když je nepřipravují. Přitom na první tiskové konferenci Rekonstrukce státu byl projekt představován i s tím, že v rámci něj připravují odborníci s politiky návrhy devíti klíčových zákonů. Jak to tedy je?
Vtipné je, že konkrétně přímo pro Tejce naši členové úzce spolupracovali na přípravě novely služebního zákona, spolu s lidmi od něj novelu vlastnoručně napsali.
Jste spokojený s vývojem uvedeného projektu? Probíhá realizace přibližně podle plánu, nebo je to komplikovanější, než jste si z počátku mysleli?
Tak určitě. Hned první zákon – zrušení anonymních akcií – byl schválen. Dále zasáhla ruka Ištvánova a Zemanova, což nebylo v ničích plánech a nemohli jsme to nijak ovlivnit. Na červnovou schůzi jsme plánovali kampaň na oslovení mnoha poslanců, na schůzi mělo také projít prvním čtením několik „našich" zákonů, ale nestalo se z důvodu zásahu vyšších sil nic. Akce se tedy přesouvá na další řádnou sněmovnu (září) a teprve pak bude možné naši úspěšnost začít hodnotit.
V tuto chvíli byste byl pro rozpuštění Poslanecké sněmovny, nebo pro její pokračování? Pokud by byla rozpuštěna, byli byste s podporou od zákonodárců jednotlivým návrhům zákonů téměř na začátku. Co je pro prosazení protikorupčních zákonů lepší scénář?
V tuto chvíli osobně pro zachování (je to ale osobní názor, Rekonstrukce státu má názory k jednotlivým zákonům, ne ke všemu dění ve sněmovně), protože je potřeba postavit se jasně k Rusnokově vládě a vyslovit ji nedůvěru. Pak nechť se sněmovna domluví buď na nějaké další vládě, nebo na rozpuštění. A ideálně ne na půdorysu vachrlaté stojedničky, ale na základě širší shody. Pokud se sněmovna rozpustí, budeme ne téměř, ale co se týče legislativního procesu zcela na začátku. Všechny zákony padají pod stůl a musejí se předkládat znova. Pro prosazení zákonů je lepší zachovat sněmovnu (ale to neznamená, že je to nutně lepší pro demokracii atd.).
Jak se vlastně stavíte k nové vládě, ke způsobu vzniku vlády a jednotlivým ministrům?
Vláda nemá důvěru, takže by neměla v zásadě nic dělat. Vznik vlády odporuje parlamentní demokracii, přestože není v rozporu s Ústavou (prezident, tím více přímo volený, takto prostě jednat legálně může), tak je potřeba se proti tomu jasně vymezit a takto utvořenou vládu z principu odmítnout. Jednotliví ministři jsou v této optice pod rozlišovací schopnost, nezpochybňuji, že mohou být někteří i dobří – extrém je pochopitelně Fischer a jeho zázračné konto, k tomu se nedá nic kloudného říci.
Karel Schwarzenberg se v Rakousku vyjádřil, že prezidentovo rozšiřování vlivu připomíná nástup nacistů či komunistický převrat v ČSR. Za to se mu dostalo výrazné kritiky pro přehnané přirovnání. Jedná se dle Vás skutečné o přehnané přirovnání, nebo na něm přeci jenom je?
Jedná se o přehnané přirovnání v tom smyslu, že Zeman není Hitler ani Stalin, takže není adekvátní strašit tím, že směřujeme do totality. Přirovnání ale sedí v té rovině, že i tehdy se vše dělo v zásadě v souladu se zákony, přesto si určitý hráč silově uzurpoval stále větší pravomoci, čímž narušoval zažitou formu demokracie a Zemanovo chování je jasný signál, že chce naší liberální parlamentní demokracii změnit na autoritářský prezidentský systém, což je nebezpečné a je potřeba proti tomu bojovat, protože by nás nečekalo nic pěkného – je třeba vážit si parlamentní demokracie, z Ústavy neodpovědný prezident ji nahradit nemůže.
Patříte asi k nejhlasitějším bojovníkům proti hazardu. Podle Vašich facebookových vzkazů se potýkáte s velkou nevraživostí ze strany hazardní lobby. Nemáte kvůli tomu někdy náladu tenhle boj vzdát? (Tím Vás k tomu rozhodně nenavádím!)
Naopak! Čím častěji mi Vrzáň s Valentou píší, tím mě to víc baví :)
Sledujete i tak nějaký posun k lepšímu v této oblasti?
Tak určitě. Po našem vítězství u Ústavního soudu v dubnu 2013 několik obcí začalo aktivně usilovat o zrušení heren. Obecně se dal obcím do ruky nástroj, jak herny ze svého území vystrnadit, což znamená, že jejich počet na celorepublikové úrovni zcela jistě výrazně poklesne. Jak moc a kolik obcí se nechá hazardem koupit, to bude otázka příštích měsíců – nyní jsme na začátku.
Matěj Hollan je občanský aktivista. Je členem satirického portálu Žít Brno a občanského sdružení Brnění, které mimo jiné usiluje o regulaci hazardu po celé České republice. Na jaře za své aktivity obdržel Cenu Františka Kriegla, kterou jej Nadace Charty 77 ocenila za „nový typ občanského aktivismu, boj proti nelegálnímu hazardu a korupci a prosazování svobody informací".
Projekt Rekonstrukce státu byl zahájen letos na jaře. Za projektem stoí dvacet protikorupčních organizací včetně Brnění. Cílem je prosazení devíti zákonů, které by zásadně pomohly v boji proti korupci. Pro podporu jednotlivých zákonů se snaží přesvědčit zákonodárce napříč politickým spektrem.
Související
Antigenní testy mohou zabránit třetí vlně koronaviru, věří zadavatelé studie
Křeček odmítá kritiku: Nikdy se nestalo, že by se podnětem ombudsman nezabýval
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 5 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 8 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 9 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 13 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák