Němcová jde do útoku: Poženu Zemana k Ústavnímu soudu

"Profesor (Aleš) Gerloch (děkan pražské právnické fakulty) a ostatní ústavní právníci se shodují na tom, že i přes absenci lhůt v ústavě je únosná prodleva jednoho měsíce od vyslovení nedůvěry k druhému jmenování. Pokud prezident republiky tuto hranici překročí, máme se, podle mého názoru, obrátit na Ústavní soud," řekla serveru Němcová.

Rusnokův kabinet Zeman minulou středu jmenoval i přesto, že strany bývalé koalice sehnaly na svou podporu sněmovní většinu 101 poslanců. Kabinet důvěru ve Sněmovně nemá vyjednanou. Ústava nicméně prezidenta nijak nelimituje, a Zeman by tak mohl nechat vládnout Rusnokův kabinet bez důvěry až do řádných voleb v příštím roce. "Hlasování o důvěře zatím neproběhlo. Tím pádem se Kancelář prezidenta republiky nebude vyjadřovat k možným postupům v případě nezískaní důvěry," sdělila serveru Zemanova mluvčí Hana Burianová.

Občanští demokraté podle Němcové uvažují také o tom, že by narychlo změnili ústavu. Definovali by lhůtu, za jak dlouho po nevyslovení důvěry musí prezident jmenovat nového premiéra. "Změna ústavy je obtížná, obávám se, že neprojde Senátem. Ale uvažujeme o tom, že bychom šli i touto cestou, bude-li to nezbytné," řekla Němcová.

Ústavní zvyklosti i nestandardní kroky prezidenta Miloše Zemana při jmenování Jiřího Rusnoka premiérem byly tématy pondělní diskuze předních českých odborníků na ústavní právo v Poslanecké sněmovně.

Ačkoliv se seminář měl zaměřovat především na případnou změnu Ústavy, většina přednášejících se neubránila komentování současného politického dění. "Prezident vybočil z logiky parlamentarismu, k čemuž ho z velké části pravděpodobně vedla nenávist k bývalé vládě," kritizoval hlavu státu právník Jan Kysela.

Právník a politolog Marek Antoš zase prezidentovo jmenování premiéra bez návrhu předsedy Poslanecké sněmovny porovnával s tím, jak se k moci dostávají premiéři podle ústav jednotlivých států EU. "Pokud bychom hledali právní praxi, nenašli bychom pravděpodobně žádný praktický důkaz. To, že prezident jmenuje předsedou vlády kohokoliv, je v Evropě dosti extravagantní jednání," uvedl.

Účastníci diskuze se nevyjádřili jednohlasně pro změnu Ústavy, ale částečné úpravy nevyloučili. Problémy, které v současné době máme, totiž podle nich pramení z možnosti více pohledů na věc. "V Ústavě chybí část, která by definovala, jestli odstoupením předsedy vlády padá celá vláda," řekl moderátor akce, poslanec TOP 09 Stanislav Polčák.

(Zdroj: iDnes.cz)