Praha - Poslanci ODS v úterý zřejmě nepodpoří rozpuštění Sněmovny. Podle místopředsedkyně strany Miroslavy Němcové jim vedení doporučilo hlasovat pro, pokud budou schváleny některé zákony. A to se nestalo, dodala Němcová.
Němcová před dnešním jednáním výkonné rady ODS novinářům řekla, že širší vedení strany zřejmě nebude poslancům doporučovat, jak mají v úterý hlasovat. "Výkonná rada už minule sdělila svůj názor, že pokud budou odhlasovány zákony, na kterých nám záleží, že by jim doporučila hlasovat pro. Legislativní proces uzavřen není, takže pro poslance je to jednoznačné sdělení," řekla ČTK a České televizi šéfka Sněmovny.
Připomněla také, že ODS žádala o to, aby schůze k rozpuštění Sněmovny byla přerušena až do 3. září tak, aby se poslanci mohli případně vypořádat i s tím, pokud by Senát některé předlohy vrátil. Většina poslanců ale s návrhem ODS v pátek nesouhlasila. "Takže už si myslím, že žádné jiné doporučení dávat nebudeme," dodala Němcová.
Předseda poslaneckého klubu Marek Benda předpokládá, že poslanci budou hlasovat jednotně.
I přesto by pro rozpuštění Sněmovny mohlo být potřebných 120 hlasů, protože podle dřívějších informací návrh podpoří poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM, kteří mají dohromady 122 hlasů.
Co bude dál se státním rozpočtem
Aktuální politické dění výrazně zvýšilo riziko, že sněmovna nestihne schválit rozpočet na příští rok a země se bude řídit pravidly rozpočtového provizoria. Každý měsíc – až do schválení nového rozpočtu – by se tak mohla ze státní kasy utratit maximálně dvanáctina rozpočtu letošního, a to ještě jen na mandatorní výdaje, tedy především na důchody, sociální dávky a na výdaje nutné na chod státu, píše iHned.cz.
Ministerstvo financí nicméně zůstává v klidu. „Na státním rozpočtu se dál pracuje. Mělo by se to stihnout i v případě, že jej bude schvalovat až sněmovna v novém složení na podzim," uvedl tiskový mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek. Podle něj nebude mít nová vláda přílišný prostor na jeho předělávání. „Osmdesát procent tvoří mandatorní výdaje," dodává.
Nebylo by to poprvé, kdy by se rozpočet řešil na poslední chvíli. Miroslav Topolánek jej v roce 2008 prosadil až v prosinci. V letech 1999 a 2000 za vlády Miloše Zemana dokonce přišlo ke slovu provizorium.
Související
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
Martin Kuba po 22 letech opouští ODS, zakládá vlastní hnutí
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák