Véčkaři se před poslanci chlubí: Odcházíme s čistým štítem, média po nás šla

Praha - Poslanci ODS při hlasování o rozpuštění Sněmovny opustí jednací sál. Novinářům to po jednání poslaneckého klubu řekl jeho předseda Marek Benda. Občanští demokraté chtějí, aby byly před rozpuštěním dolní komory schváleny některé zákony, jako je zákon o obnovitelných zdrojích či doprovodná legislativa k občanskému zákoníku. I přesto by podle dřívějších vyjádření ostatních stran mělo být dnes na rozpuštění Sněmovny potřebných 120 hlasů. Věci veřejné dnes oznámily, že deset z 11 členů jejich klubu rozpuštění dolní komory podpoří.

Podle Bendy by v případě, že Senát zákony schválí až poté, co bude Sněmovna rozpuštěna, mohly hrozit ústavní žaloby. "Zdaleka není jasné, jestli v okamžiku, kdy bude Sněmovna rozpuštěna, má Senát pravomoc projednávat zákony, které mu byly postoupeny nebo už má jenom pravomoc přijímat zákonná opatření," uvedl Benda. Obává se, že by provozovatelé obnovitelných zdrojů energie mohli napadnout platnost schváleného zákona, což by vedlo ke zdražení elektřiny pro spotřebitele.

ODS zároveň vyzvala vládu a Senát, aby se v případě rozpuštění Sněmovny zdržely "prosazování dlouhodobých levicových záměrů pomocí zneužívání zákonných opatření Senátu". ODS je proti tomu, aby vláda schválila například změny, které se týkají sociálních a daňových zákonů.

Pro konec svých mandátů by měli dnes na schůzi, která začala ve 14 hodin, hlasovat poslanci ČSSD, TOP 09 a Starostů, KSČM. K nim se přidá i část zákonodárců z Věcí veřejných, LIDEM a někteří nezařazení. Jak ukázal průzkum IHNED.cz, potřebných 120 rukou pro rozpuštění sněmovny se určitě najde.

"Věcem veřejným se podařilo odšpuntovat nezávislost policie a státních zastupitelství, v posledních měsících se ukázalo - bez ohledu na neustálé mediální útoky na Věci veřejné a bohužel zrady některých našich kolegů -, že ta naše zarputilost setrvat v základních slibech, které jsme dali občanům, se jednoznačně naplňuje a vyplácí. Samozřejmě je škoda, že Věci veřejné nemají více času ukázat výsledky své práce. O to víc jsem přesvědčen, že nemáme rezignovat na další úsilí," řekl Bárta v rozhovoru pro iHned.cz.

Na otázku, zda mají VV dostatečný potenciál na pokračování v politice a zda mají dost kvalitních lidí, pak odpověděl: "Věci veřejné mají v současné době přes 800 členů, na kandidátky je potřeba kolem 450 kandidátů, to by stačilo. Začíná probíhat vážná debata o tom, kdo má Věci veřejné dále reprezentovat. Jednoznačně chceme, aby nás reprezentovali nejen naši současní poslanci, ale i naši úspěšní komunální politici. Jiná věc je, jestli spojíme síly i s dalšími subjekty, protože i to, na jak krátkou trať se v současné době hraje, vyžaduje v sobě mít pokoru a vážit to, kdo v regionu je nejlepší adept pro kandidátku nejen z Věcí veřejných."

Podle Klasnové, která ve sněmovně vystoupila krátce po druhé hodině, odcházejí Věci veřejné ze Sněmovny "s čistým šítem". Přiznala však zároveň, že její strana přivedla do politiky lidi, kteří tam neměli co dělat. Za úspěch své strany považuje například prosazení přímé volby prezidenta či zrušení doživotní imunity zákonodárců.

Související

Andrej Babiš přichází na zasedání nové vlády

Bude se propouštět, rozhodla vláda. Babiš ale odmítá, že jde o čistky

Úřad vlády a ministerstva od ledna zeštíhlí v součtu o 322 úřednických míst. Počítá s tím nová systemizace služebních a pracovních míst, kterou schválila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Kabinet mimo jiné podpořil senátní návrh na posílení kompetencí Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost kontrolovat i veřejnoprávní média a poslanecký návrh na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Vláda se zabývala i výdaji na obranu a zrušila a znovu vypsala výběrové řízení na předsedu či předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Vít Bárta ODS

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy