Véčkaři se před poslanci chlubí: Odcházíme s čistým štítem, média po nás šla

Praha - Poslanci ODS při hlasování o rozpuštění Sněmovny opustí jednací sál. Novinářům to po jednání poslaneckého klubu řekl jeho předseda Marek Benda. Občanští demokraté chtějí, aby byly před rozpuštěním dolní komory schváleny některé zákony, jako je zákon o obnovitelných zdrojích či doprovodná legislativa k občanskému zákoníku. I přesto by podle dřívějších vyjádření ostatních stran mělo být dnes na rozpuštění Sněmovny potřebných 120 hlasů. Věci veřejné dnes oznámily, že deset z 11 členů jejich klubu rozpuštění dolní komory podpoří.

Podle Bendy by v případě, že Senát zákony schválí až poté, co bude Sněmovna rozpuštěna, mohly hrozit ústavní žaloby. "Zdaleka není jasné, jestli v okamžiku, kdy bude Sněmovna rozpuštěna, má Senát pravomoc projednávat zákony, které mu byly postoupeny nebo už má jenom pravomoc přijímat zákonná opatření," uvedl Benda. Obává se, že by provozovatelé obnovitelných zdrojů energie mohli napadnout platnost schváleného zákona, což by vedlo ke zdražení elektřiny pro spotřebitele.

ODS zároveň vyzvala vládu a Senát, aby se v případě rozpuštění Sněmovny zdržely "prosazování dlouhodobých levicových záměrů pomocí zneužívání zákonných opatření Senátu". ODS je proti tomu, aby vláda schválila například změny, které se týkají sociálních a daňových zákonů.

Pro konec svých mandátů by měli dnes na schůzi, která začala ve 14 hodin, hlasovat poslanci ČSSD, TOP 09 a Starostů, KSČM. K nim se přidá i část zákonodárců z Věcí veřejných, LIDEM a někteří nezařazení. Jak ukázal průzkum IHNED.cz, potřebných 120 rukou pro rozpuštění sněmovny se určitě najde.

"Věcem veřejným se podařilo odšpuntovat nezávislost policie a státních zastupitelství, v posledních měsících se ukázalo - bez ohledu na neustálé mediální útoky na Věci veřejné a bohužel zrady některých našich kolegů -, že ta naše zarputilost setrvat v základních slibech, které jsme dali občanům, se jednoznačně naplňuje a vyplácí. Samozřejmě je škoda, že Věci veřejné nemají více času ukázat výsledky své práce. O to víc jsem přesvědčen, že nemáme rezignovat na další úsilí," řekl Bárta v rozhovoru pro iHned.cz.

Na otázku, zda mají VV dostatečný potenciál na pokračování v politice a zda mají dost kvalitních lidí, pak odpověděl: "Věci veřejné mají v současné době přes 800 členů, na kandidátky je potřeba kolem 450 kandidátů, to by stačilo. Začíná probíhat vážná debata o tom, kdo má Věci veřejné dále reprezentovat. Jednoznačně chceme, aby nás reprezentovali nejen naši současní poslanci, ale i naši úspěšní komunální politici. Jiná věc je, jestli spojíme síly i s dalšími subjekty, protože i to, na jak krátkou trať se v současné době hraje, vyžaduje v sobě mít pokoru a vážit to, kdo v regionu je nejlepší adept pro kandidátku nejen z Věcí veřejných."

Podle Klasnové, která ve sněmovně vystoupila krátce po druhé hodině, odcházejí Věci veřejné ze Sněmovny "s čistým šítem". Přiznala však zároveň, že její strana přivedla do politiky lidi, kteří tam neměli co dělat. Za úspěch své strany považuje například prosazení přímé volby prezidenta či zrušení doživotní imunity zákonodárců.

Související

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Vít Bárta ODS

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích

Ruská metropole a její blízké okolí se v úterý ráno staly terčem masivního dronového útoku, který na několik hodin výrazně narušil letecký provoz na klíčových moskevských letištích. Podle vyjádření místních představitelů musely záchranné složky a protivzdušná obrana čelit několika po sobě jdoucím vlnám bezpilotních letounů.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron

Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron

Západní Evropa se potýká s jednoznačně nejrozsáhlejší vlnou lesních požárů za poslední desetiletí. Francouzský prezident Emmanuel Macron veřejně prohlásil, že jeho země aktuálně čelí vůbec nejvážnější krizové situaci od skončení druhé světové války. Dramatické podmínky nepanují pouze na francouzském území, ale také v sousedním Španělsku, kde byly úřady nuceny zrychleně evakuovat už desítky tisíc obyvatel.

před 2 hodinami

včera

včera

Jürgen Klopp

Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou

Německý fotbalový národní tým byl jedním z těch, kterým se nedávný světový šampionát nevydařil, neboť jako jeden z favoritů skončil překvapivě už v šestnáctifinále, kde nestačil na Paraguay. Právě po tomto konci skončil v roli trenéra Julian Nagelsmann a prakticky od té doby se jako o jediném možném kandidátovi na uvolněný post hovořilo o Jürgenu Kloppovi. Nakonec se tento bývalý trenér Dortmundu či Liverpoolu a muž, který měl naposledy na starost akademii klubů sítě Red Bull, vrací na trenérský post a rovnou na takto exponovaný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

včera

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

včera

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

včera

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

včera

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

včera

včera

Prezident Trump

Trump poslechl vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

včera

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

včera

Anonym vyhrožuje útoky po celém Česku. Policie spustila kontroly

Anonym v pondělí pohrozil bombovými útoky v budovách po celém Česku. Policejní kontroly probíhají za běžného provozu, relevance výhrůžky byla vyhodnocena jako nízká. Hrozba se podle dostupných informací týká stovek míst. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy