Církev se vzteká: ČSSD a komunistům jde jen o nalákání voličů

Cílem jednání s církvemi bude podle Sobotky snížení dopadů na veřejné rozpočty, cílem přísnější kontroly vydávaného majetku pak zajištění toho, aby se nevydávaly nemovitosti, o něž církve přišly před 25. únorem 1948. ČSSD již dříve vyjádřila pochybnosti, zda není vydáván majetek, na který ve skutečnosti církve nemají podle zákona nárok.

Sociální demokracie, která je favoritem předčasných voleb, si po hlasování také chce objednat analýzu toho, do jaké míry by bylo možné v referendu rozhodnout o zákonu, který je již platný. Sobotka uvedl, že podle některých právních názorů to možné je, podle jiných však nikoliv.

Předseda Senátu Milan Štěch, který se dnešní tiskové konference také zúčastnil, dodal, že analýza je nutná, aby případné referendum občanům neslibovalo něco, co nebude možné splnit.

Holub dnes ČTK řekl, že katolická církev je připravena jednat se státem o smysluplné roli církve ve společnosti. "Na druhé straně vnímáme, že mnohá dnešní prohlášení mají charakter předvolebního boje a chceme jednat na základě faktů, a nikoliv na základě věcí, které mají nalákat voliče," reagoval. Připomněl, že církevní restituce potvrdil i Ústavní soud.

Církve podle schváleného zákona, který platí od 1. ledna 2013, od státu dostanou nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun navýšených o inflaci jako finanční kompenzaci. Zároveň stát postupně přestane hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně. Církve mají jeden rok na to, aby se o majetek přihlásily.

Podle pozemkového úřadu by stát mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků, což je asi 11 procent lesů, na kterých hospodaří. Dále by se církvím mohlo vrátit takřka 900 budov a staveb, z nichž více než 300 představují zemědělské objekty.

"Myslím, že pan Sobotka jako právník ví, že všechny výzvy (k vydání majetku) mají býti podány do konce tohoto roku, a tím pádem to, jak bude jednáno s výzvami, které budou podány do konce roku, se týká současné dikce zákona, která je posvěcena Ústavním soudem. To je právní faktum, ne otázka nějakého přání. To respektuje náš právní řád na obou dvou stranách, tedy jak na straně státu, tak na straně církve," zdůraznil Holub. Největším účastníkem restitucí je římskokatolická církve; o majetek žádají například i evangelíci či židovské obce.

Většina pléna Ústavního soudu ponechala zákon o restitucích v platnosti. Přitom shledala jako protiústavní toliko jediné ustanovení zákona, a to v § 5 písm. i) zákona, v němž se mezi skutečnostmi, které se považují za majetkovou křivdu, mimo jiné uvádí znárodnění nebo vyvlastněním majetku bez vyplacení spravedlivé náhrady. Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé", neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových nebo současných) by se měla hodnotit, a navíc je nepřípustné, aby o tom, zda náhrada byla spravedlivá či nikoliv, rozhodovala povinná osoba. Ústavní soud podotkl, že rovněž v předchozí restituční legislativě se spojení „spravedlivá náhrada" nevyskytovalo, informuje server usoud.cz.