Krize ODS: Známe postoj lídrů strany. Co na to Kubera, Pospíšil a Sobotka?

"Samozřejmě pro ODS nebude příznivé, pokud Václav Klaus bude přímo aktivně kandidovat za jiný politický subjekt," řekl místopředseda strany Jiří Pospíšil. Nedomnívá se však, že by současné odchody stranu před volbami poškodily. "Pokud nové uskupení vznikne, jednoznačně už tak postiženou ODS ohrozí," soudí europoslanec ODS Ivo Strejček. Předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová označila za chybu takto drolit pravicové síly.

Odchod z ODS oznámili minulý týden poslanec Boris Šťastný, bývalý plzeňský primátor Zdeněk Prosek a místopředseda královéhradecké krajské ODS Petr Štěpánek. V Praze v ODS končí bývalý radní Jiří Janeček, který předpokládá, že ho bude následovat několik stovek příznivců. 

"Po zralé svobodné úvaze jsem se rozhodl odejít po deseti letech z ODS a přidat se k Václavu Klausovi. Pokud to neumí udělat současné vedení ODS, musím to udělat sám," napsal Janeček v prohlášení.

Janeček připomněl, že v únoru 2013 založil v ODS Pravou frakci. Chtěl tak prý uvnitř strany vytvořit komunikační nástroj, ve kterém by si straníci mohli vyříkat odlišné názory.

"Bohužel současná ODS je v takovém stavu, že už nerozhoduje členská základna, ale úzká skupina lidí, která se bojí svolat i kongres. ODS reprezentovaná dnešním vedením je prostě nereformovatelná. Když někde převáží jiný názor, než má tato ideově prázdná a politicky bezradná skupina, tak se zruší rovnou celá oblast, vyhrožuje se, vylučuje se. Takhle to dál není možné," dodal Janeček.

V senátorském klubu ODS se podle jeho předsedy Jaroslava Kubery žádné odstředivé tendence neobjevily. Místopředseda horní komory a šéf liberecké ODS Přemysl Sobotka k ohlášenému odchodu některých členů ODS poznamenal, že "ti, co nás opouštějí, asi povýšili osobní prospěch nad politický program ODS, takže mně to může být líto, ale je to jejich rozhodnutí a něco to o těchto lidech vypovídá". Také Pospíšil uvedl, že nemá informace o tom, že by členové ve větším počtu stranu opouštěli. Proskův ani Šťastného odchod podle něj nepovede k odlivu členů i voličů.

Někteří představitelé strany soudí, že jejich bývalí spolustraníci odešli, protože jim na kandidátkách nekyne volitelné místo. "To může být jeden z důvodů, proč někteří politici, kteří znají situaci a dovedou odhadnout svoji popularitu uvnitř strany, hledají nějaké jiné útočiště, kde by se mohli prosadit," uvedl místopředseda senátorského klubu Miloš Vystrčil v souvislosti s odchodem Šťastného. "Čím dříve se přihlásíte k novému proudu, tím výše tam jste," podotkl.

Podle agentury SANEP v srpnových hypotetických volbách by se stala vítěznou stranou ČSSD (27,9%), která je následována druhou nejsilnější stranou KSČM (16,7%). Třetí největší aktuální volební zisk by v srpnových hypotetických sněmovních volbách získala TOP 09 s podporu STAN se ziskem 13,1% hlasů. K pětiprocentní hranici potřebné pro vstup do Sněmovny se nadále propadá ODS, která se v srpnu opírá o podporu pouze 7,8% voličů.

Do Poslanecké sněmovny by se v srpnu dostala i SPOZ jejíž aktuální podpora 7,2 procentních bodů se téměř rovná podpoře ODS. Poslední stranou, která by v srpnu vstoupila do dolní komory je KDU-ČSL s podporou 6,4% hlasů.

Zejména očekávání voličů následných událostí, může zásadně ovlivnit budoucí podobu Poslanecké sněmovny, v níž se může objevit více stran, anebo z ní naopak mohou odejít některé tradiční strany, jak ostatně naznačuje neustávající pokles voličské podpory ODS. Zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v případných předčasných volbách budou bezpochyby, jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.