Skokan neuspěl: Ustavní soud jeho stížnost odmítl. Předčasné volby budou

Skokan tvrdil, že hlasování o důvěře vládě se neuskutečnilo v souladu s ústavou, Listinou základních práv a svobod a se zákonem o jednacím řádu sněmovny. Argumentoval tím, že podle zákona o jednacím řádu svolává jednání sněmovny alespoň pět dnů předem předseda, což se v některých případech nestalo. V případě žádosti vlády o vyslovení důvěry mají být neprodleně vyrozuměny poslanecké kluby a výbory, což se podle Skokana také nestalo.

"V průběhu schůze nefungovalo hlasovací zařízení a skrutátoři opakovaně nebyli schopni dospět k výsledku hlasování, který by odpovídal hlasování přítomných poslanců v sále. Dále se v průběhu jednání a zřejmě i při hlasování v jednacím sále nacházely osoby, které ke vstupu do jednacího sálu nejsou oprávněny," uvedl Skokan a poukázal konkrétně na přítomnost místopředsedy ODS Martina Kuby, který není poslancem, a tedy neměl v jednacím sále co dělat.

Soudci ale argumenty politika neuznali a stížnost na neveřejném jednání pléna odmítli.

"ÚS dospěl k závěru, že k projednání takové ústavní stížnosti není příslušný, neboť Ústava ČR takovou kompetenci ÚS neupravuje a nelze ji ani sebeširším výkladem dovodit v rámci řízení o ústavní stížnosti jednotlivého poslance," uvedl generální sekretář ÚS Ivo Pospíšil.

Ve zpochybněných procedurálních otázkách je podle Pospíšila dána autonomie zákonodárné moci. Zájem hlasující většiny převažuje nad vůlí a zájmy konkrétního poslance.

"O podaném návrhu nelze rozhodovat ani v situaci, kdy již došlo k rozpuštění Poslanecké sněmovny, neboť nelze ukládat povinnosti neexistující Sněmovně a jejím orgánům," doplnil Pospíšil.