Totalita se vrací, varuje šéfka NS Brožová. Zlobí se i Rychetský

Podle Brožové jsou v každé společnosti přítomné totalitní prvky. "Již dnes je na národní úrovni patrné, že i demokraticky zvolené vlády vykazují čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti moci soudní. A přitom se stále častěji pro nedostatek politické vůle ke shodě a ke kompromisu obracejí na soudy, aby vzápětí varovaly před soudcokracií," řekla Brožová. Země bývalého východního bloku jsou podle ní díky historické zkušenosti schopné totalitární tendence lépe rozeznávat.

Zároveň Brožová poukázala na "stále rostoucí lavinu norem" na evropské úrovni. "Přitom je zjevné, že množství norem, pravidel chování, vytěsňuje prostor pro svobodu," řekla Brožová. Kritizovala také "vágní pojmy" v zákonech, které jsou podle ní zneužitelné k čemukoliv. Zmínila například pojem "veřejný zájem".

Další závažnou otázkou je to, zda má komunitární právo (právní systém Evropského společenství - pozn.red.) za všech okolností přednost před českým ústavním pořádkem. Některé země, například Německo nebo Česko, tento princip zatím neakceptovaly. "S tímto modelem nelze žít trvale, bude třeba najít nějaké východisko z této situace," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Český Ústavní soud se například v kauze slovenských důchodů postavil proti stanovisku Soudního dvora EU.

Zeman kritizuje soud, sám to dříve politikům vyčítal

Brožová se v srpnu dostala do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizoval rozhodnutí NS v případě kauzy rebelů z ODS. Zeman v Senátu tehdy řekl, že ztratil důvěru v NS.

"Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování," reagovala Brožová. Také dodala, že kauza tří exposlanců navíc dosud neskončila. Zdůraznila, že nezávislá justice nemůže fungovat tak, aby si šéf soudu zavolal soudce a říkal jim, jak mají rozhodovat. Dodala, že s prezidentem hovořila naposledy při jeho květnové návštěvě Brna. Výhrady vůči práci Nejvyššího soudu tehdy prý nevyjádřil.

Brožovou částečně podpořil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné," řekl. Zemanův výrok na rozdíl od Brožové ale nevnímá jako zásah do soudcovské nezávislosti, nýbrž jako vyjádření názoru, na které má právo každý. "Ústavní činitelé by ovšem měli při vyjadřování názorů postupovat obezřetně," dodal.

Podle exministra spravedlnosti Karla Čermáka jde v tomto případě spíš o věc politické kultury. "Státní moc je zákonodárná, výkonná a soudní. Tyto moci se vzájemně kontrolují a vyvažují, ale nemůžou mezi sebou soutěžit. Musí se respektovat a být velice zdrženlivé ve vzájemném hodnocení," řekl ve Studiu ČT24.

17. července prezident paradoxně tvrdil, že by politici neměli rozhodnutí soudu komentovat. „Politici by se neměli k rozhodnutím soudů vyjadřovat," uvedl pro server Novinky.cz. Zeman tehdy vyzval jím jmenovanou vládu Jiřího Rusnoka, aby policii a státním zástupcům ponechala prostor pro vyšetřování.