Brno - Některé evropské vlády vykazují podle předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti soudní moci. Na unijní úrovni pak přibývá právních norem, které v důsledku omezují svobodný prostor. Brožová to řekla před zahájením konference ke 20. výročí českého Nejvyššího soudu (NS).
Podle Brožové jsou v každé společnosti přítomné totalitní prvky. "Již dnes je na národní úrovni patrné, že i demokraticky zvolené vlády vykazují čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti moci soudní. A přitom se stále častěji pro nedostatek politické vůle ke shodě a ke kompromisu obracejí na soudy, aby vzápětí varovaly před soudcokracií," řekla Brožová. Země bývalého východního bloku jsou podle ní díky historické zkušenosti schopné totalitární tendence lépe rozeznávat.
Zároveň Brožová poukázala na "stále rostoucí lavinu norem" na evropské úrovni. "Přitom je zjevné, že množství norem, pravidel chování, vytěsňuje prostor pro svobodu," řekla Brožová. Kritizovala také "vágní pojmy" v zákonech, které jsou podle ní zneužitelné k čemukoliv. Zmínila například pojem "veřejný zájem".
Další závažnou otázkou je to, zda má komunitární právo (právní systém Evropského společenství - pozn.red.) za všech okolností přednost před českým ústavním pořádkem. Některé země, například Německo nebo Česko, tento princip zatím neakceptovaly. "S tímto modelem nelze žít trvale, bude třeba najít nějaké východisko z této situace," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Český Ústavní soud se například v kauze slovenských důchodů postavil proti stanovisku Soudního dvora EU.
Zeman kritizuje soud, sám to dříve politikům vyčítal
Brožová se v srpnu dostala do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizoval rozhodnutí NS v případě kauzy rebelů z ODS. Zeman v Senátu tehdy řekl, že ztratil důvěru v NS.
"Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování," reagovala Brožová. Také dodala, že kauza tří exposlanců navíc dosud neskončila. Zdůraznila, že nezávislá justice nemůže fungovat tak, aby si šéf soudu zavolal soudce a říkal jim, jak mají rozhodovat. Dodala, že s prezidentem hovořila naposledy při jeho květnové návštěvě Brna. Výhrady vůči práci Nejvyššího soudu tehdy prý nevyjádřil.
Brožovou částečně podpořil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné," řekl. Zemanův výrok na rozdíl od Brožové ale nevnímá jako zásah do soudcovské nezávislosti, nýbrž jako vyjádření názoru, na které má právo každý. "Ústavní činitelé by ovšem měli při vyjadřování názorů postupovat obezřetně," dodal.
Podle exministra spravedlnosti Karla Čermáka jde v tomto případě spíš o věc politické kultury. "Státní moc je zákonodárná, výkonná a soudní. Tyto moci se vzájemně kontrolují a vyvažují, ale nemůžou mezi sebou soutěžit. Musí se respektovat a být velice zdrženlivé ve vzájemném hodnocení," řekl ve Studiu ČT24.
17. července prezident paradoxně tvrdil, že by politici neměli rozhodnutí soudu komentovat. „Politici by se neměli k rozhodnutím soudů vyjadřovat," uvedl pro server Novinky.cz. Zeman tehdy vyzval jím jmenovanou vládu Jiřího Rusnoka, aby policii a státním zástupcům ponechala prostor pro vyšetřování.
Související
Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze
Brožová předala Zemanovi rezignaci na post šéfky NS
Iva Brožová , Nejvyšší soud , Pavel Rychetský
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 1 hodinou
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 1 hodinou
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 2 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 2 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 2 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 2 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 3 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 3 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 3 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 4 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 4 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 4 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 5 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 5 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 6 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
před 6 hodinami
Co má KLDR ze spojenectví s Ruskem? Novináři odhalili, jak se Putin odměnil za vojáky na Ukrajině
před 7 hodinami
Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO
před 7 hodinami
Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu
před 7 hodinami
BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí
Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.
Zdroj: Libor Novák