Totalita se vrací, varuje šéfka NS Brožová. Zlobí se i Rychetský

Brno - Některé evropské vlády vykazují podle předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti soudní moci. Na unijní úrovni pak přibývá právních norem, které v důsledku omezují svobodný prostor. Brožová to řekla před zahájením konference ke 20. výročí českého Nejvyššího soudu (NS).

Podle Brožové jsou v každé společnosti přítomné totalitní prvky. "Již dnes je na národní úrovni patrné, že i demokraticky zvolené vlády vykazují čitelnou tendenci k zeslabování nezávislosti moci soudní. A přitom se stále častěji pro nedostatek politické vůle ke shodě a ke kompromisu obracejí na soudy, aby vzápětí varovaly před soudcokracií," řekla Brožová. Země bývalého východního bloku jsou podle ní díky historické zkušenosti schopné totalitární tendence lépe rozeznávat.

Zároveň Brožová poukázala na "stále rostoucí lavinu norem" na evropské úrovni. "Přitom je zjevné, že množství norem, pravidel chování, vytěsňuje prostor pro svobodu," řekla Brožová. Kritizovala také "vágní pojmy" v zákonech, které jsou podle ní zneužitelné k čemukoliv. Zmínila například pojem "veřejný zájem".

Další závažnou otázkou je to, zda má komunitární právo (právní systém Evropského společenství - pozn.red.) za všech okolností přednost před českým ústavním pořádkem. Některé země, například Německo nebo Česko, tento princip zatím neakceptovaly. "S tímto modelem nelze žít trvale, bude třeba najít nějaké východisko z této situace," řekl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Český Ústavní soud se například v kauze slovenských důchodů postavil proti stanovisku Soudního dvora EU.

Zeman kritizuje soud, sám to dříve politikům vyčítal

Brožová se v srpnu dostala do sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který veřejně kritizoval rozhodnutí NS v případě kauzy rebelů z ODS. Zeman v Senátu tehdy řekl, že ztratil důvěru v NS.

"Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování," reagovala Brožová. Také dodala, že kauza tří exposlanců navíc dosud neskončila. Zdůraznila, že nezávislá justice nemůže fungovat tak, aby si šéf soudu zavolal soudce a říkal jim, jak mají rozhodovat. Dodala, že s prezidentem hovořila naposledy při jeho květnové návštěvě Brna. Výhrady vůči práci Nejvyššího soudu tehdy prý nevyjádřil.

Brožovou částečně podpořil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné," řekl. Zemanův výrok na rozdíl od Brožové ale nevnímá jako zásah do soudcovské nezávislosti, nýbrž jako vyjádření názoru, na které má právo každý. "Ústavní činitelé by ovšem měli při vyjadřování názorů postupovat obezřetně," dodal.

Podle exministra spravedlnosti Karla Čermáka jde v tomto případě spíš o věc politické kultury. "Státní moc je zákonodárná, výkonná a soudní. Tyto moci se vzájemně kontrolují a vyvažují, ale nemůžou mezi sebou soutěžit. Musí se respektovat a být velice zdrženlivé ve vzájemném hodnocení," řekl ve Studiu ČT24.

17. července prezident paradoxně tvrdil, že by politici neměli rozhodnutí soudu komentovat. „Politici by se neměli k rozhodnutím soudů vyjadřovat," uvedl pro server Novinky.cz. Zeman tehdy vyzval jím jmenovanou vládu Jiřího Rusnoka, aby policii a státním zástupcům ponechala prostor pro vyšetřování.

Související

Nejvyšší soud České republiky

Politizace Nejvyššího soudu? Jmenování Angyalossyho vyvolává kontroverze

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová považuje za politováníhodné, že soud nepovede první místopředseda Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Robert Fremr. Prezident Miloš Zeman do funkce dnes jmenoval Petra Angyalossyho. Brožová České televizi řekla, že Fremr byl evidentně nejlepším kandidátem a jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce. Angyalossy se proti obavám své předchůdkyně ohradil.

Více souvisejících

Iva Brožová Nejvyšší soud Pavel Rychetský

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy