Zaorálek jako šéf diplomacie: Konec přátelství s Izraelem?

Zaorálek je přesvědčen o tom, že mírový proces na Blízkém východě má šanci jen s pomocí vybalancované politiky, která předpokládá i vztahy s Palestinou. Česko, které je ve světě vnímáno jako jeden z nejbližších spojenců Izraele, podle něj v uplynulých letech stoprocentně vyvážený přístup neuplatňovalo. Pokud si chce uchovat šanci být určitým mediátorem, mělo by prý hrát daleko vyváženější a spravedlivější roli.

Pokud jde o misi OSN na Golanských výšinách, které leží mezi Sýrií a Izraelem, má Zaorálek za to, že by nešlo o dobré využití schopností českých vojáků. Mise světové organizace jsou podle něj navíc většinou vybaveny slabým mandátem, a proto je považuje za rizikové.

Účast na pozorovatelské misi na Golanech (UNDOF), která je v oblasti od roku 1974, navrhla na konci srpna hlava státu, podle níž by to mohlo výrazně zvýšit prestiž Česka v zahraničí.

Vývoj vztahů s Izraelem se táhne daleko do minulosti

V meziválečném Československu se konaly kongresy Světové sionistické organizace (Karlovy Vary, 1921, 1923; Praha 1933) a v roce 1927 Masaryk jako vůbec první cizí hlava státu navštívil židovskou domovinu v tehdejší mandátní Palestině.

Do dějin Izraele pak Československo významně zasáhlo v roce 1948, když pomohlo židovský stát vyzbrojit proti přesile Arabů. V české pro-izraelské mytologii se však blahosklonně zamlčuje, že Praha tehdy především plnila zadání SSSR, který v rovnostářském kibucnickém Izraeli načas viděl další potenciální klientský stát, informuje ceskapozice.cz.

Česká polistopadová náklonnost k Izraeli je navíc umocněna vědomou či podvědomou snahou vynahradit to, že v letech 1967 až 1990 neudržovala ČSSR s vítězem šestidenní války diplomatické styky.

Izraelští politici si pochvalovali kontroverzní výrok tehdejšího premiéra Miloše Zemana, ve kterém přirovnal palestinského vůdce Jásira Arafata k Hitlerovi.

Mezi důležité okamžiky řadí Miloš Plojar, ředitel Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze, i návštěvu Václava Havla v Izraeli v dubnu 1990. Dnes bývalý prezident se tehdy stal vůbec prvním státníkem z bývalých socialistických zemí, který přijel do Svaté země, píše rozhlas.cz.

Respekt u Izraelců si podle Plojara získala Česká republika i svou podporou během války v zálivu: "Také bylo dobře přijímáno, že československá ambasáda tehdy neopustila Tel Aviv, jak to udělali mnohé jiné země. Zůstali jsme tam během války a dokazovali jsme tak svoji podporu a sounáležitost s židovským národem."

Dnešní vztah vidí Plojar pozitivně: "Vcelku je tady stále pozitivní naladěnost ke státu Izrael, ale více méně i k židovským občanům. A jevy antisemitismu, které tu existují se vyskytují skutečně na naprostém okraji společnosti."