Vláda kývla na schodek 112 miliard korun, Kalousek se vzteká

"Rozpočet považuji v zásadě za umění možného. Odpovídá mandátu vlády, nastavení mandatorních výdajů a odpovídá celkové úrovni efektivnosti státní zprávy. Je mírně expanzivní a přestává blokovat ekonomický růst," uvedl Fischer. Příjmy rozpočtu vláda naplánovala na 1099,3 miliardy korun a výdaje na 1211,3 miliardy korun.

Vláda v rozpočtu počítá s růstem ekonomiky o 1,3 procenta, zatímco původně předpokládala růst o 0,8 procenta. Na daňových výnosech to znamená zhruba čtyři nebo pět miliard korun navíc. Návrh rozpočtu počítá rovněž například s navýšením plateb pro státní pojištěnce o 4,7 miliardy korun, tedy proti původnímu plánu o miliardu více, aniž se to dotkne deficitu rozpočtu.

Další rozpočtové příjmy plynou z vyššího odhadu inkasa z aukce kmitočtů pro mobilní operátory, vyšší jsou také očekávané příjmy ze státních podniků, které mají celkem činit 7,3 miliardy korun. Na výdajové straně návrh počítá se zvýšením mezd ve státní správě o dvě procenta. Posílena byla navíc kapitola ministerstva vnitra o 400 milionů korun, což podle Fischera otvírá prostor pro řešení problémů s náborem nových policistů.

Největší nárůst výdajů čeká pro příští rok ministerstvo průmyslu a obchodu, a to o více než 28 procent na 35,1 miliardy korun. Naopak méně peněz na výdaje bude mít MMR, a to o 16 procent. Celkem tak úřad bude mít 11,8 miliardy korun. O téměř 13 procent na 13 miliard korun se sníží výdaje ministerstvu životního prostředí. Resort školství dostane o 2,2 procenta méně, celkem 137,4 miliardy korun. Doprava dostane 44 miliard korun, tedy o čtyři procenta méně.

Kalousek: Rusnokova vláda je nezodpovědná

Podle Kalouska je přístup Rusnokovy vlády nezodpovědný, dodává iDnes.cz. "Oproti rozpočtovací fázi v květnu, za kterou jsem ještě odpovídal, byly příjmy zvýšeny o 17 miliard korun, což pokládám za nerealistické číslo," uvedl exministr financí Miroslav Kalousek, místopředseda TOP 09. Optimistické predikci nevěří. Zřejmě z vlastní zkušenosti z krizového roku 2008, kdy předložil do Sněmovny rozpočet pro rok 2009 založený na předpovědi ekonomického růstu. Jenže předpověď se kvůli světové finanční krizi nezdařila, česká ekonomika místo toho propadla a rozpočet v reálu skončil schodkem o 140 miliard vyšším, než ministerstvo financí naplánovalo.

Kalousek by nyní uvítal, kdyby případný přebytek příjmů, naplánovaný Fischerem, šel na snížení schodku. Ten je momentálně stanoven na 112 miliard korun. Tedy o sedm miliard víc, než bylo schváleno v rámci střednědobých plánů předchozí vládou. "Celkem vláda navrhuje utratit o 24 miliard více, než jsem pokládal za únosné," kritizoval návrh rozpočtu ještě před jeho schválením exministr financí.

Vysoké státní dluhy lze obecně považovat za ekonomicky škodlivé, neboť v sobě obsahují škodlivé prvky. Z vysokých státních dluhů se navíc platí vysoké úroky, které často převyšují výdaje zadlužené země na školství, vědu a kulturu dohromady. Z úroků těch nejzadluženějších zemí na světě by se daly dokonce financovat veškeré státní výdaje na obranu a zdravotnictví.

K nejzadluženějším zemím světa patří v posledních letech Japonsko, Řecko a Itálie (TOP 10 nejzadluženějších zemí světa). Státní dluh Řecka a Itálie lehce překračuje hodnotu 100 % HDP, což pro státní pokladu znamená platit ročně více než 4 % HDP na úrocích. Při daňové kvótě na úrovni ~40% HDP tedy činí výše úroků 10% ročních výdajů státního rozpočtu. O rekordmanovi Japonsku s dluhem vyšším než 150 % HDP raději nemluvě.

Podle serveru euroekonom.cz vysoké státní dluhy navíc vedou ke sníženi ratingu (hodnocení spolehlivosti) zadlužených států. To komplikuje a zároveň prodražuje získávání nových úvěrů v budoucnosti. Neprodražují se pouze vládní úvěry rizikového státu, ale také firemní úvěry pro mnohé společnosti operující na takto rizikovém území. Konec konců, extrémně vysoké zadlužení je prvním krokem ke státnímu bankrotu. Stačí jedna hlubší ekonomická recese spojená s odlivem zahraničního kapitálu a platební neschopnost státu je rázem na světě.