Rusnokova vláda a šetřit? Zakázky za miliardy jen létají. Premiér se chválí

Už v srpnu týdeník Euro napsal, že kabinet, který nezískal důvěru Sněmovny, přidělil za první měsíc svého působení zakázky za 1,1 miliardy korun a vypsal tendry za 910 milionů korun. 

Kabinet v dalších měsících souhlasil také s přidělením několika zakázek pro ministerstvo obrany. Zakázku na servis polských vrtulníků W-3A Sokol za 195 milionů korun získala firma Zenit, která zastupuje výrobce strojů AgustaWestland. Obrana zadala rovněž zakázky na vývoj technologií za 372 milionů korun. Bez výběrových řízení je získají státní podniky Vojenský výzkumný ústav, Vojenský technický ústav a Ústřední vojenská nemocnice v Praze.

Ministři se na konci září vyslovili pro pokračování kontraktů se společností Microsoft, které by měly k 30. listopadu vypršet. Od nových smluv, které navazují na kontrakty uzavřené v roce 2008, si vláda slibuje finanční úspory při pořizování produktů Microsoftu. Kolik stát v příštích letech zaplatí, ale není jasné. V předchozím období stát zaplatil přes 6,8 miliardy korun. Kdyby si jednotlivé úřady tyto služby pořizovaly samostatně, byla by podle vládní zprávy cena přibližně o miliardu vyšší. Prodloužení kontraktů s Microsoftem kritizuje Česká pirátská strana.

Podle Jabůrkové se stát k ničemu nezavázal a úřady mohou využívat softwary jiných firem. "Smlouva o strategické spolupráci však dává možnost státním úřadům pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s garancí nejnižší možné ceny, kterou lze v Česku získat," sdělila ČTK Jabůrková.

Na stejném jednání ministři schválili vypsání dvou zakázek pro ministerstvo vnitra. Jde o dodávku 843 osobních aut v letech 2014 až 2017 za asi 418,8 milionu korun a bezhotovostní nákup pohonných hmot za 1,17 miliardy korun.

Na začátku října schválil kabinet rovněž výběrové řízení na výstavbu komunikace I/11 v Moravskoslezském kraji, jejíž součástí je obchvat Třince. Stavět by se mohlo začít na jaře příštího roku. Projektová cena investice je 4,4 miliardy Kč, výsledná cena by ale měla být nižší.

Žádné úspory, přiznala Benešová

Po pádu Nečasova kabinetu a následném rozpuštění sněmovny zmizela snaha šetřit téměř docela. Z čísel za třetí čtvrtletí roku 2013 je to zřejmé. "Za uplynulé čtvrtletí se nepodařilo dosáhnout téměř žádné úspory (s výjimkou cca 18,6 milionu na ministerstvu vnitra a cca 1,2 milionu na ministerstvu školství)," píše ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová ve zprávě, kterou předložila vládě.

Právě ona zdědila agendu, kterou měla v Nečasově kabinetu na starosti vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM). Podle ní je třeba k prosazení úspor politická síla, která nepolitickému kabinetu Jiřího Rusnoka chybí. "Ale i v době, kdy byla takzvaně velká politická síla a takzvaně silní ministři na jednotlivých ministerstvech, tak se to příliš nedařilo," uvedla v rozhovoru pro Lidovky.cz.

Ostatně neochota šetřit provázela ministerstva už v době, kdy dokument na stole ministryně Peake vznikal. Když měly úřady určit, kde ušetří, nedokázaly to. "Všehovšudy přišly všechny rezorty dohromady s návrhem úspor ve výši asi 1,5 miliardy," popsala Peake. Nečasova vláda si ale kvůli nezvyšování deficitu stanovila ušetřit 11,5 miliardy. "Bylo nutno úspory hledat ještě jinde," uvedla vicepremiérka. Nakonec se však neušetřilo ani tolik, kolik připouštěla sama ministerstva.

Premiér v demisi Jiří Rusnok má za to, že jeho úřednická vláda v prvních 100 dnech splnila, co deklarovala. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu vyzdvihl především zákon o obnovitelných zdrojích energie, návrh rozpočtu nebo zlepšené čerpání evropských fondů. Vyjádřil také přesvědčení, že je dobře, když vláda souzní s hlavou státu.

"Kdyby byl problém České republiky v tom, že vláda souzní s Hradem, tak to bychom jistě na tom byli dobře v této zemi," nechal se slyšet Rusnok. Ve většině záležitostí podle něj soulad existuje a je za to prý rád. "Já myslím, že výkonné orgány této země by měly spolu souznít."