Strach o jistý flek? Hejtmani se do poslancování nehrnou

Opětovně zvolený poslanec Josef Novotný zastával funkce hejtmana i poslance v uplynulých třech letech. "V současné době vůbec nehodlám opouštět místo hejtmana. Teď se čtvrt roku bude usazovat Poslanecká sněmovna, pak se bude další čtvrt roku vyjednávat vláda. Nejdřív dostane šanci sestavit vládu jedna strana, pak další, a pokud se vůbec podaří sestavit nějaká vláda, tak se brzy rozpadne," řekl Novotný. 

Také nestraník Běhounek chce počkat, jak se vzhledem k volebním výsledkům bude vyvíjet situace ve Sněmovně a zda se vůbec podaří sestavit vládu. "Pak se rozhodnu podle toho, co bude z mého pohledu to nejlepší pro Kraj Vysočina," prohlásil.

Chovanec si oba mandáty rozhodně neponechá dlouho. "Nevyužiji ani šestiměsíční lhůtu, kterou pro přípustnou kumulaci funkcí máme určenou," uvedl.

Zimola se rozhodne až poté, co skončí povolební vyjednávání.

Hašek naopak oznámil, že na postu hejtmana skončí. Neví ale, kdy se tak stane. "Pokusím se nyní jako člen vyjednávacího týmu ČSSD maximálně využít mandátu vítěze voleb k úspěšnému sestavení nové vlády a prosazování klíčových jihomoravských priorit při jednáních o nové vládě," řekl.

V Olomouckém kraji se jako jediný z kandidátky ODS dostal do Sněmovny dosavadní primátor Martin Novotný. Již dříve avizoval, že v případě úspěchu opustí po sestavení rozpočtu svou funkci na radnici. Uvedl, že v roli poslance a primátora by Olomouc vedl pouze do sestavení rozpočtu města, poté chce funkci uvolnit jinému adeptovi ze strany.

Politická scéna v Česku bude ještě nestabilnější 

Analytikové se shodují, že je Česko po předčasných volbách v patové situaci. Komentátor Hospodářských novin píše: "Nepodpoříme levici. Nepodpoříme pravici. Nechceme vládnout, chceme být v opozici. Tato slova předsedy, zakladatele a svým způsobem majitele strany ANO Andreje Babiše ukazují, v jak obtížné situaci se česká politika ocitla. Výsledky předčasných voleb neumožňují sestavení žádné smysluplné koalice, ve sněmovně zasedne sedm partají, z nichž přinejmenším dvě jsou s liberální demokracií na štíru a rozhodující hlasy drží strana, která nechce ani to, ani ono, a jejíž program a plány nejsou jasné asi ani jejímu vedení."

A dodává: "Předčasné volby, které měly politiku zachránit, přinesly pat. Pokud v roce 2006 titulky hlásaly "přechod k bipolárnímu systému dvou velkých stran", pak dnes budou hlásat opak: politika se rozpadá na velké množství zhruba stejně slabých, často navíc nejasných či nedemokratických subjektů. Ty spolu navíc nechtějí či nemohou kooperovat. Jen s největšími obtížemi vygenerují prostou parlamentní většinu - natož aby složily pevnou, akceschopnou vládu, která své vize dokáže v parlamentu prosadit. Nelze proto vyloučit, že půjdeme na jaře k volbám znovu."

Do dolní parlamentní komory se dostalo hned sedm subjektů. Zároveň sociální demokracie zaznamenala nejhorší výsledek od roku 1996, což jí velmi komplikuje snahu sestavit vládu. Výrazně to oslabuje pozici Bohuslava Sobotky v čele strany. Přitom Miloš Zeman systematicky přispíval k tomu, aby se křeslo předsedy ČSSD stávalo stále více vratkým, napsal v komentáři rozhlas.cz.

Když se to dá všechno dohromady, je jisté, že situace po předčasných volbách se neuklidní a politická scéna se nestane stabilnější. Což může pomoci Miloši Zemanovi nadále hrát dominantní roli a výrazným způsobem ovlivňovat vládu. Je to pro něj větší zisk, než kdyby SPOZ těsně překonala pětiprocentní hranici.

To, že sociální demokraté spolu s komunisty nemají většinu a nemohou se dohodnout na vytvoření kabinetu, opět omezuje prostor pro manévrování při povolebním vyjednávání. Lze si jen těžko představit, že by Babišovo ANO nebo lidovci kývli na nějakou formu spolupráce s komunisty. Sociální demokraté by se zase neměli pustit do projektu, který by byl závislý na Úsvitu přímé demokracie. Znamená to, že většinová podpora pro vládu se bude hledat mezi 153 zákonodárci místo celkové dvoustovky. 47 je totiž součet mandátů, které by měli získat komunisté a představitelé Okamurova Úsvitu.