Změna v SPOZ? Šaškárna. Rebelové chtějí vlastní stranu

Praha - Předseda Strany práv občanů - zemanovci Zdeněk Štengl uhájil svůj post. Republikové předsednictvo strany nepřijalo jeho rezignaci. Ve vedení SPOZ naopak skončila odbojná místopředsedkyně Dita Portová. Podle ní bylo jednání předsednictva fraškou a "hrou na rezignaci". Z platformy nepokojených členů SPOZ podle ní zřejmě vznikne nová politická strana.

"Dal jsem rezignaci na funkci, ale předsednictvo rezignaci nepřijalo. Takže mě pověřilo vedením do řádného volebního sjezdu," řekl po jednání ČTK Štengl. V prosinci se uskuteční mimořádný sjezd SPOZ, ale ten nebude volební. Straníci na něm podle Štengla pouze vyhodnotí volební neúspěch. Řádný volební sjezd SPOZ se uskutečnil letos na jaře. Podle předsedy bude další dva roky po posledním sjezdu.

"Co proběhlo nahoře, to byla obrovská šaškárna. Byla to taková hra na rezignace, kdy všichni členové předsedové krajů řekli, že rezignovat nebudou," sdělila ČTK Portová. Štengl podle ní řekl, že rezignuje, ale rád by vykonával funkci až do řádných voleb, čemuž předsednictvo vyhovělo. "To byla parta lidí, kteří neměli absolutně žádnou sebereflexi," dodala Portová.

Podle Štengla své funkce nabídli i první místopředseda Martin Nejedlý a řadový místopředseda zodpovědný za volební kampaň Vladimír Kruliš. Ani jejich rezignace předsednictvo nepřijalo.

Nespokojení straníci iniciovali vznik takvzané Platformy obnovy, jejímž cílem mělo být resuscitovat stranu a připravit o vliv členy předsednictva, kteří se krajům znelíbili. Podle Portové je pravděpodobné, že nyní místo snahy o obrodu SPOZ na základě platformy vznikne nová politická strana.

Ilona Švihlíková, která kandidovala jako nezávislá za SPOZ, pro Britské listy poodhalila otřesné zákulisí kampaně: "Kampaň SPOZ byla něco naprosto neuvěřitelného. Možná by bylo dobré na rovinu říci, že to byla esence toho, jak se to dělat nemá. V době, kdy jiné politické strany již vedly své kampaně, nebylo jasné, kolik je peněz, kdo co udělá (!), jaké bude motto kampaně atd. Organizace vůbec nefungovala, takže na konci září nebyly plakáty, a někteří členové z jiných krajů, s nimiž jsem se sešla, si ze zoufalství udělali vlastní materiály a jeli tak říkajíc na sebe."

"Kampaň neměla myšlenku, takže se posléze soustředila na propagaci „zastavení Kalouska", na což dotyčný reagoval poměrně vtipně tím, že ho může zastavit i semafor. Další zoufalý pokus byl „Za Miloše Zemana", což těžko někdo mohl pochopit, když už byl Miloš Zeman zvolen prezidentem. Nedostatek obsahu měl být přebit obrovskou billboardovou kampaní a stovkami plachet s Vratislavem Mynářem," pokračuje.

"Distribuce billboardů apod. byla pozoruhodná, mě byste na Vysočině nikde nenašli, zato tam visel pan Žák kandidující za Prahu,pan Augustin, pan Pecina a samozřejmě pan Mynář, visící naprosto všude. O tom, že na Vysočině je lídr jistá Švihlíková, nebylo téměř ani stopy. Nebyla využita petice za majetková přiznání a zabavení majetku, která má přes 150 000 podpisů a měla se stát vlajkovou lodí SPOZ," stěžuje si.

Související

Miloš Zeman, prezident ČR

Prezident Zeman na sjezdu SPOZ volal po přímé volbě starostů

Prezident Miloš Zeman dnes na sjezdu Strany práv občanů - zemanovců (SPOZ) znovu volal po zavedení přímé volby starostů a hejtmanů. Straně slíbil, že zůstane jejím čestným předsedou a nadále jí propůjčí své jméno. Zároveň ji vyzval, aby po vzoru slovenského hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO), které vyhrálo parlamentní volby, postavilo silného lídra. SPOZ si dnes na sjezdu zvolila nové vedení, stranu povede dosavadní předseda republikové kontrolní komise Martin Šulc.
Jaroslav Foldyna

Foldyna by rád zůstal ve sněmovním výboru pro bezpečnost

Poslanec Jaroslav Foldyna by po svém dnešním odchodu z ČSSD rád zůstal ve sněmovním výboru pro bezpečnost. ČTK řekl, že je naopak připraven opustit výbor pro obranu. Předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka ČTK sdělil, že Foldyna je ve výboru za ČSSD a místo by mělo připadnout jinému členovi klubu. V nejbližší době se Foldyna nechystá ve Sněmovně připojit k žádnému jinému klubu, aktuální podle něj není ani vstup do jiné politické strany.

Více souvisejících

spo- Zemanovci ,  Zdeněk Štengl

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 2 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 7 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

Nobelovu cenu za ekonomii dostali američtí ekonomové, ovlivnili moderní chápání hospodářské politiky

Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomických věd na památku Alfreda Nobela, všeobecně známá jako Nobelova cena za ekonomii, byla letos udělená americkým ekonomům Robertu E. Hallovi a Michaelu Woodfordovi. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy