Právník: Horší je mít nyní vazbu na kmotry než to, že jste spolupracoval s StB

Podle Kysely není lustrační zákon napsaný jednoznačně a umožňuje různé výklady, v čemž spatřuje problém. Hovoří například o osobách působících ve státní správě a nikoli o členech vlády. Je tak podstatné, jestli je ministr vnímán spíše jako politik či šéf úřadu. Není proto nutné mít k vykonávání funkce ministra lustrační osvědčení. Praxe je však taková, že se negativní lustrační osvědčení dosud požadovalo, což je dle Kysely dáno právními a politickými důvody.

„Právnický argument je založený na tom, že zákon můžete vyložit dvěma různými způsoby a prezidenti se zkrátka přikláněli k výkladu, který je přísnější a také možná bezpečnější. Nikdo takto nemůže zpochybňovat rozhodnutí ministra s odůvodněním, že ministr být neměl, protože byl protiprávně jmenovaný. Politický argument je, že zkrátka prezident může být přesvědčen, že členem vlády nemá být pozitivně lustrovaný člověk," uvedl Kysela v rozhovoru pro iDnes.cz.

Kysela se však domnívá, že dnes je už lustrační zákon přežitý, navíc původně byl přijatý jako dočasný. Smyslem zákona bylo, aby se do úřadů nedostali nebezpečné osoby. „Dnes je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, že nějaké nežádoucí vazby vznikly před rokem či dvěma než před 24 lety," dodává a připomíná vazby na kmotry, které mohou být dnes daleko nebezpečnější, než vazba na StB před čtyřiadvaceti lety.

Lustrační zákony byly přijímané v některých postkomunistických zemích a zakazují příslušníkům mocenských elit a spolupracovníkům StB zastávat vybraná místa ve státní správě a ozbrojených složkách. Tyto zákony fungují na principu presumpce viny. V Československu byly přijaty v prvních letech a platí nadále i po rozdělení republiky.