KSČM v televizní debatě: Poslankyně lže...

Tak já jsem pro ten klíčový pozměňující návrh, který tu podporu zavedl, nehlasovala. On to byl návrh Miroslava Urbana, ale ona si ho převzala paní Šedivá (jde o návrh v rámci zákona o podpoře obnovitelných zdrojů).

Hlasování o "Vládním zákonu o podpoře výroby elektřiny a tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)" a jeho pozměňovacích návrzích proběhlo 23.února 2005 a klíčový pozměňovací návrh E2 měnil znění zákona takto:

Původní § 6 odst.4 zní následovně: "Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 90 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2007."

Pozměňovací návrh E2 v § 6 odst. 4 se číslo „90" nahrazuje číslem „95".

Reálný dopad tohoto návrhu byl takový, že regulátor byl omezen v možnosti snížit výkupní cenu ze solární energie. Nově byla schváleným návrhem Šedivé stanovena hranice snížení ceny energie z fotovoltaiky na maximálně 5 % ročně. Tento návrh popisuje například časopis Ekonom.

Pokud se podíváme na stenozáznam z jednání o tomto návrhu zákona, zjistíme, že hlasování o tomto konkrétním pozměňovacích návrhu mělo pořadové číslo 492. V hlasování o tomto pozměňovacím návrhu pak hlasovala Kateřina Konečná pro přijetí. Výrok je tedy hodnocen jako nepravdivý.

Jestliže vydávám 3 až 5 % půdy našeho území České republiky cizí mocnosti, protože Vatikán je cizí mocnost a pokud to dávám do rukou katolické církve, tak podle kodexu kanonického práva o tom bude rozhodovat Vatikán.

Výrok označujeme jako nepravdivý na základě Nálezu Ústavního soudu. ÚS. Ten především upozorňuje na "zcestnost chápání Svatého stolce" (nikoliv Vatikánský městský stát) jako "cizí mocnosti".

Předmětem navrhovatelů stížnosti na zrušení zákona bylo i tvrzení "o nabytí majetku Vatikánem", které zmiňuje Kateřina Konečná. Ústavní soud toto posuzuje následovně:

"Pokud se jedná o tvrzení navrhovatelů, že se v případě realizace naturální restituce bude jednat o „majetek Vatikánu" (odst. 45), odhlédne-li Ústavní soud zároveň od zjevné záměny Vatikánu se Svatým stolcem, jakožto subjektem mezinárodního práva reprezentujícím katolickou církev celosvětově, odkazuje Ústavní soud na charakter církví a náboženských společností inkorporovaných podle českého práva.

Totéž platí i v případě, pokud snad námitka směřovala k údajným obavám o jurisdikci České republiky nad majetkem ve vlastnictví církevních právnických osob katolické církve. Účelovost těchto úvah je zjevná již jen z faktu, že se objevují pouze v souvislosti s nyní napadeným zákonem č. 428/2012 Sb., ačkoliv v podmínkách současného demokratického právního státu zmíněné subjekty běžně vstupují do právních vztahů, včetně práv vlastnických, což se týká jak majetku ponechaného ve vlastnictví i po 25. 2. 1948, tak majetku který byl nabyt později (zákon č. 298/1990 Sb., běžné majetkové převody apod.), a to aniž by kdy bylo vlastnictví „Vatikánu" vážně tvrzeno. Hodnocení katolické církve jako „cizí moci" postrádá jakoukoliv věcnou argumentaci."

V úplnost musíme dodat, že jsme v této otázce také kontaktovali poslankyni KSČM Kateřinu Konečnou, jejíž interpretace je následující:

Podle Kodexu kanoického práva, který je dle poslankyně uznán i ČR uvedeno následující: "Jedná-li se však o věci, jejichž hodnota přesahuje nejvyšší částku, nebo jde-li o věci darované církvi slibem či o věci z hlediska uměleckého nebo historického vzácné, k platnosti prodeje se žádá povolení od Svatého stolce."

Na základě interpretace tohoto ustanovení - podle Konečné - katolická církev působící na území ČR může o prodeji majetku, který v restituci nabude, rozhodnout pouze se souhlasem Svatého stolce (v jejím podání Vatikánu), čímž ztrácí "česká katolická církev nad majetkem kontrolu", kterou naopak nabývá "cizí mocnost" (rozuměj Svatý stolec nikoliv Vatikán). V tomto ohledu je však opět nutné upozornit na výše citovaný Nález ÚS.

My vládneme v 10 krajích ze 13, dokonce máme hejtmana, jak jsme viděli, máme několik náměstků hejtmanů, radních, máme zodpovědnost a zrovna v Moravskoslezském kraji, což je můj kraj nebo můj kraj, kraj, ze kterého pocházím a za který jsem kandidovala, tak jsme dokázali, že jsme tu zodpovědnost i obhájili. Protože my jsme tam byli v roce 2008 v koalici se sociální demokracií a v roce 2012 nám voliči dali, tuším, ještě snad jednou tolik hlasů.

KSČM vládne, jak říká Kateřina Konečná, v 10 krajích ze 13. Na Vysočině potom podporuje menšinovou vládu ČSSD.

Hejtmanem za KSČM je Oldřich Bubeníček, který úřaduje v Ústeckém kraji. Náměstky hejtmana má tato strana například ve zmíněném Ústeckém kraji (Stanislav Rybák), v Moravskoslezském kraji (Josef Babka), v Plzeňském kraji(Zdeňka Lišková) atp.

Je také pravda, že KSČM vládla s ČSSD v Moravskoslezském kraji po volbách v roce 2008. Bylo to tehdy vůbec poprvé, kdy ČSSD vytvořila koalici s komunisty. Kateřina Konečná ovšem uvedla nesprávnou informaci ohledně volebního výsledku její strany v Moravskoslezském kraji: v roce 2008 získala KSČM 60 672 hlasů, což přepočteno na procenta bylo 15,92 %; v roce 2012 pro komunisty hlasovalo 72 912 voličů, což představovalo 22,78 % hlasů. Není to tedy jednou tolik hlasů, jak tvrdila Kateřina Konečná. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

To, co ale na druhou stranu intenzivně prosazujeme, to je například zdanění kapitálu a to, aby zisky zahraničních firem zůstávaly v České republice a neodváděli se do zahraničí.

KSČM ve svém programu skutečně deklarovala, že budou prosazovat "vytvoření rovných podmínek pro domácí a zahraniční kapitál a zabránění odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí – pro lepší šance českých investorů a výrobců i posílení příjmů rozpočtu".

Na 7. zasedání ústředního výboru strany, které proběhlo necelý měsíc před volbami, byl schválen materiál „Přístupy KSČM k zabránění zvýhodňování zahraničního kapitálu a odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí", na základě kterého se formovaly návrhy, které KSČM hodlá po volbách prosazovat, například vyšší sazba daně z příjmu právnických osob pro firmy nad 10 milionů Kč ročního zisku, zavedení tzv. Tobinovy daně na spekulativní kapitál či dodatečná srážková daň z příjmu nerezidentů v případě nežádoucích nelegálních transferů do zahraničí.

Nepodařilo se nám dohledat kokrétní návrhy KSČM, které by se tomuto tématu věnovaly již v minulosti, tento bod nicméně ani nebyl v programu KSČM z roku 2010 a pokud Kateřina Konečná mluví o prosazování této věci, má patrně na mysli výše zmíněné návrhy, které se chystají předložit nové sněmovně.