Praha - Mezi těmi, kdo poslal stížnost Nejvyššímu správnímu soudu na letošní volby, je i Česká pirátská strana. Stěžuje si na diskriminační přístup zavedených hráčů vůči alternativním stranám.
Piráti získali ve volbách přes 130 tisíc hlasů. To jim přisoudilo 2,66 procent hlasů. Podle Pirátů je tento výsledek vzhledem k mediální cenzuře a kampani pouze na dobrovolnické bázi dobrý. Navíc kdyby v Česku platil čistě poměrný systém bez pětiprocentní klauzule nutné pro vstup do sněmovny, obsadili by Piráti dvě křesla.
Právě kvůli nesouhlasu se současným volebním systémem podala strana stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu a žádá zrušení výsledků předčasných voleb. Strana "zásadně nesouhlasí s dnešním volebním systémem, ve kterém velké politické strany určují pravidla, podle nichž jsou menší politické strany vyřazeny z politické soutěže a podstatně tak omezují přirozený a pozvolný rozvoj demokratických politických stran."
Piráti ve své stížnosti argumentují psychologickým efektem, kdy klauzule odrazuje voliče od volby malých stran, a tím, že v mnoha zemích se od klauzule odstupuje. "V současnosti volební klauzule uvedenou integrační funkci fakticky neplní. Máme nestabilní vlády, ale příčiny nestabilit jsou úplně jiné, než nedostatečná integrační funkce systému," argumentují dále. Klauzuli označují za nedemokratickou.
Straně také vadí, že se nemohla účastnit závěrečné superdebaty lídrů vybraných stran. Té se naopak účastnil zástupce SPOZ. Tato strana přitom ve volbách zcela propadla a nezískala ani jedno procento hlasů.
"Jsme přesvědčeni, že pokud se jednoznačně a zásadně nevyhraníme proti způsobu, kterým Česká televize manipuluje volebními výsledky a prezentací soutěžících politických stran, budou se její pochybení stále znovu opakovat a v médiích budou prezentována podivná politická uskupení na úkor politických stran, které mají podporu voličů," uvádí místopředseda Pirátů Jakub Michálek.
Související
OBRAZEM: Předsedou Pirátů zůstává Hřib. Pozici obhájil hned v prvním kole
Piráti zvolili kompletní předsednictvo. Místopředsedy jsou Šmída i Richterová
Česká pirátská strana , Volby 2013 , Nejvyšší správní soud
Aktuálně se děje
před 3 hodinami
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 4 hodinami
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák