Praha - Předseda úřednické vlády Jan Fischer se těší největší důvěře českých občanů, podle dubnového výzkumu agentury CVVM mu věří 73 procent oslovených. Na druhém místě je prezident Václav Klaus, kterému věří 68 procent dotázaných.
Ani ombudsman Otakar Motejl si u české veřejnosti nestojí špatně, důvěřuje mu 63 procent respondentů. Podstatně nižší podporou však disponují ministr financí Eduard Janota a předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, těm věří jen asi dvě pětiny dotázaných.
V porovnání s výsledky předcházejícího šetření v prosinci 2009 narostla důvěra Čechů v prezidenta Klause o osm procent a u ministra vnitra Martina Peciny a ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové o sedm procentních bodů.
Ministr dopravy Gustáv Slamečka nemá zvláštní podporu občanů, věří mu pouhých 15 procent dotázaných, ještě hůř je na tom ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka, ten se těší důvěře jen u 10 procent oslovených.
Odstupující předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček si v březnu i dubnu udržel důvěru u 24 procent respondentů.
Podle CVVM není bez zajímavosti, že v průběhu celého období, kdy je zjišťována důvěra členům úřednické vlády, lze u většiny ministrů pozorovat postupné mírné zvětšování podílu důvěřujících občanů.
Související
Expremiér Fischer nechápe, že vláda plánuje větší schodek než v roce 2020
První vláda bez ČSSD, ODS a bez důvěry? Podívejte se, kdo nám šéfoval doposud
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák