"Zlý muž" Kalousek si rýpl: V Česku máme monarchu a oligarchu

Stranický sněm do čela nezvolil nikoho ze zástupců pražské organizace. Podle Zbořila za tím může být obava, aby straně neuškodila výbušná "pražská" témata, například spory ohledně kritizované stavby tunelu Blanka. "V té situaci je příliš mnoho neznámých," řekl ČTK Zbořil.

Just dnes v České televizi vyzdvihl Kalouskovu roli. Někdejší ministr financí bude pro stranu důležitý jako charismatický řečník, který bude z opozičních zákopů kritizovat kroky vládní koalice. "Karel Schwarzenberg ještě stále reprezentuje vlídnější tvář jakéhosi hodného dědečka, zatímco Miroslav Kalousek je tím zlým mužem, kterého strana vždy nasadí do klíčových okamžiků," řekl Just.

Zbořil zdůraznil, že strana na víkendovém sjezdu akcentovala vůli změnit svůj politický přístup a nastartovat opět k úspěšným budoucím volbám. 

"Máme zajímavou dobu před sebou. Byť je pravda, že poslední volby neproběhly zrovna slavně pro nás, tak já jsem i tak v dobré náladě. Já jsem přesvědčen, že máme nejlepší výchozí pozici, kterou jsme mohli vůbec mít. Zní to paradoxně, poněvadž bezesporu čistě mocensky to nevypadá moc dobře. Je tu přímo volený prezident. Tím, že byl přímo zvolen je odhodlán svoji pozici co nejvíce využít. Člověk, který ví, co chce, tak mnoho dosáhne."

"Na druhé straně tu máme dvě populistické strany, které měly veliký úspěch. Především hnutí ANO, které je opravdu novým fenoménem nejenom na české scéně, já bych si troufl říci, že i na evropské scéně. Že by se na prvý pokus populistické hnutí stalo druhou nejsilnější stranou v nějakých zemích, to tu ještě nebylo. Populisté jako pan Berlusconi v Itálii a jiní ve Francii dlouho bojovali, než se dostali na výsluní v politice. Tady se to podařilo ihned a na první pokus," řekl dnes Karel Schwarzenberg ve svém kandidátském projevu," prohlásil Schwarzenberg.

A Miroslav Kalousek před volbou prvního místopředsedy promluvil takto: "Na minulém sněmu jsem ve svém projevu řekl, že zhoršující se hospodářská situace posílí ve společnosti extrémistické a populistické síly a tendence. Nemám radost z toho, že jsem měl pravdu. Nepojmenoval jsem však potenciální riziko, které se ukazuje jako aktuální – a sice riziko zvýšené poptávky po vládě silné ruky a z ní plynoucích autokratických tendencích. V současnosti jsou tyto tendence přítomné hned ve dvou modelech."

"Zaprvé je to model „Monarcha", kdy jedna ústavní instituce se pokouší uzurpovat moc, která přísluší jiným ústavním institucím. Zadruhé pak model „Oligarcha", kdy vzniká bezprecedentní koncentrace moci spojením obrovského ekonomického, politického a mediálního vlivu. Jeden model není o nic méně nebezpečný než druhý, zvlášť, je-li jen otázkou času, kdy monarcha i oligarcha k sobě najdou cestu za společným cílem. Naším úkolem je tomu nepodlehnout," uzavřel exministr.