Klaus se zlobí u lanovky: Schytal to Zeman, pak i koalice

"Novoroční projev má být, ale má ho dělat fungující a funkční prezident," řekl Klaus, který 1. ledna promluví v televizi Prima v pořadu Partie. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček upozornil, že Zeman se rozhodl ctít jinou tradici. "Prezident se rozhodl navázat na tradici vánočních projevů, které měli například prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš," řekl dnes Ovčáček ČTK.

"Mě Prima zvala, abych přišel na Partii. Já jsem na to kývnul. A pak když se uvolnilo toto místo (1. ledna), tak řekli 'Nechoďte na Partii tento týden (22.prosince), ale přijďte za deset dní,' což jsem akceptoval," řekl Klaus.

Partie bude mít délku novoročního projevu, tedy 15 minut. Ve studiu s Klausem usedne moderátor Jan Punčochář. "Pořad budeme předtáčet 31. prosince," dodal mluvčí Primy Jiří Haramul.

Naopak Zemanovo vánoční poselství Prima 26. prosince vysílat nebude. "Protože jsme se změnou termínu projevu nepočítali ve svém schématu a divákům bychom tak posunuli celý den o 20 minut. Což jim o svátcích nechceme udělat, jsou to svátky klidu," odůvodnil mluvčí Primy. Současný prezident se tak objeví jen na ČT24, televizi Nova a uslyší ho posluchači Radiožurnálu.

Tradici novoročních projevů, které pronášejí hlavně státníci v Evropě a v Americe, zahájil už první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zprvu nedržel projevy ke spoluobčanům, zato poskytoval tradičně novinám novoroční interview. Na Nový rok 1919 také promluvil k Národnímu shromáždění a dal na dlouhou dobu základ novoročnímu přijímání poslanců a jiných prominentů prezidentem. Ve 30. letech Masaryk začal vystupovat s vánočními projevy.

Zemanovi předchůdci Václav Havel a Václav Klaus mluvili k občanům Československa, respektive České republiky 1. ledna. První novoroční projev přednesl 1. ledna 1949 Klement Gottwald.

Nejmenovat ministry? To jsem si nedovolil

Nejmenovat některé navržené ministry jsem si jako prezident republiky nikdy nedovolil, řekl dnes také Klaus. Současné sestavování nové vlády prý ale sleduje zpovzdálí, poprvé po 24 letech se ho totiž netýká.

"Skřípal jsem zuby xkrát v řadě případů v těch minulých deseti letech, když jsem musel jmenovat toho či onoho ministra, o kterém jsem byl přesvědčen, že na funkci nemá. Zdráhal jsem se, bránil jsem se, polemizoval s předsedy vlády, ale bezprostřední moment, že bych odmítl jmenování, jsem si nedovolil," řekl dnes Klaus.

Současně doplnil, že "garnitura, která bude vytvářet vládu, není garniturou, kterou by volil", a z nové vlády proto nebude mít radost. "Jestli bude o jedno místo jiné v té pozici nebo oné, trošku mě nechává chladným," řekl.

To, jestli má hlava státu pravomoc zasahovat do složení vlády, zřejmě nakonec rozhodnou právníci. Jak zjistily Lidové noviny, prezident Zeman si už pořídil právní dokument. Jde o memorandum ředitele Ústavu státu a práva Akademie věd Jana Bárty, které si vyžádal hradní vicekancléř Petr Mužák. V Bártově dokumentu stojí, že hlava státu není povinna souhlasit se všemi návrhy Bohuslava Sobotky na jmenování ministrů.