Nebuďte ovce, nechte si ověřit výrok politika. Takto dopadla první "várka"

Ondřej Liška: Martin Bursík a Karel Schwarzenberg hlasovali pro radar, já nikoliv.

Výrok pochází z online chatu serveru iDnes s Ondřejem Liškou, který proběhl 30.9. 2013. Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat relevantní nezávislé zdroje.

Karel Schwarzenberg skutečně hlasoval pro radar, přinejmenším dne 27. 11. 2008 z pozice senátora. K hlasování v Poslanecké sněmovně ale nikdy nedošlo, zde tedy Martin Bursík ani Ondřej Liška neměli možnost nikterak hlasovat.

Bývalý poslanec Liška měl nejspíš na mysli vládní hlasování, kterého se všichni tři jmenovaní zúčastnili. Detailní výsledky takového hlasování ovšem nejsou veřejné a je jen známo, že návrh byl schválen, k čemuž ale stačí nadpoloviční většina všech ministrů (viz Ústava ČR, čl. 76 odst. 2.) Kromě Liškova výroku neexistuje nestranný zdroj, který by sdělil podrobnosti. Lze předpokládat, že Karel Schwarzenberg hlasoval pro. Ondřej Liška naproti tomu avizoval, že bude proti. K tématu se váže článek Aktuálně.cz, který ovšem tvrzení Lišky spolehlivě nepotvrzuje a výrok tedy zůstává neověřitelným.

V září 2009 pak prezident Obama oficiálně upustil od záměru základnu stavět.

Miroslav Kalousek: Ale ČR má v EU nejnižší míru chudoby.

Výrok byl publikován 3. října na facebookovém profilu Miroslava Kalouska a hodnotíme ho proto k tomuto datu. Na základě dat Eurostatu z r. 2011, která byla tehdy dostupná, lze tento výrok hodnotit jako pravdivý. Je však nutné podotknout, že podle nových dat za r. 2012, které byly publikované v prosinci 2013, již byla ČR na místě druhém.

Miroslav Kalousek ve výroku podle svého propagačního videa vychází z průzkumu podílu osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením provedeným Eurostatem v roce 2011. Tehdy na tom bylo Česko skutečně nejlépe s 15,3 %.

V prosinci 2013 byla zveřejněna data za rok 2012. V tomto roce předstihlo Českou republiku Nizozemí s 15 %. Na posledním místě se umístilo Bulharsko s 49,3 % a průměr EU činil 24,8 % osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.

Dle Eurostatu byla tato míra prozatím v Česku nejnižší v roce 2009, kdy dosáhla 14 %, od té doby stoupala až na dnešních 15,4 %.

Eurostat měří i samostatný podíl osob ohrožených chudobou (nikoliv „nebo sociálním vyloučením"), který se rovněž může považovat za míru chudoby. Tento podíl je v ČR dlouhodobě nejnižší ze zemí EU; aktuálně činí 9,6 %, zatímco průměr EU je 17 %. I při použití tohoto výpočtu by tedy výrok byl pravdivý.

Petr Mach: Pan Babiš je také největším příjemcem dotací v České republice.

Toto tvrzení uvedl předseda Svobodných ve stanovisku strany ze dne 4. 10. 2013.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože pokud bychom chtěli toto tvrzení analyzovat, museli bychom dopočítat souhrn dotací všech společností holdingu Agrofert a.s. a dalších velkých ekonomických skupin v ČR. Na takovou ekonomickou analýzu bohužel nemáme kapacity. Petru Machovi lze také vytknout, že hovoří o Andreji Babišovi, avšak příjemcem dotací jsou z formálního hlediska jím ovládané společnosti v rámci Agrofert a.s.

Z článku Kdo zobe dotace z evropského dvorku (celý článek není volně dostupný, výtahy zde a reakce zde) vyplývá, že v oblasti zemědělských dotací byl holding Agrofert a. s. skutečně od r. 2004 do r. 2010 největším příjemcem. Článek však vyšel 31. 5. 2010 a uvedená data tedy již nejsou aktuální, navíc se týkají pouze zemědělských dotací.

Některé subjekty v ČR obdržely v projektovém období 2007-2013 více peněz z dotací než společnosti, které jsou součástí Agrofert Holding. Tyto subjekty jsou však složkami státu či veřejnoprávními subjekty. Z kontextu stanoviska strany ale vyplývá, že byly myšleny zřejmě spíše subjekty soukromé.

Andrej Babiš: Biopaliva zavedl jako první v Evropě pan Lux za podpory oblíbence Svobodných pana Klause.

Andrej babiš se takto vyjádřil na online chatu iDnes.cz 8.10. 2013. Na základě dohledaných dat hodnotíme výrok jako nepravdivý, protože Rakousko zavedlo biopaliva dříve než Česká republika.

Andrej Babiš podle všeho naráží na projekt podpory bioetanolu z roku 1996 vlády V. Klause. Návrh projektu připravilo Ministerstvo zemědělství, které tehdy vedl J. Lux. V ČR ale již od roku 1992 probíhala podpora produkce MEŘO - Metylesteru řepkového oleje, což je také typ biopaliva a tento návrh se tedy nedá označit za první.

Podle veřejně dostupných informací je navíc skutečným průkopníkem v oblasti biopaliv v Evropě Rakousko. V zemi vznikla první továrna na produkci biopaliva již v roce 1985. Legislativní standarty pro využívání těchto paliv zavedla země v roce 1991. V následujícím roce byly podobné standardy přijaty ve Francii a v roce 1994 také v Německu.

Miloš Zeman: V Belgii se vláda sestavovala dva roky. Bylo to nejšťastnější období ekonomiky, protože se do ní vláda nepletla.

Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil pro Českou televizi 27. 10. 2013.

Doba formování nové výkonné vlády v Belgii trvala 589 dní, od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Trvala tedy zhruba 19 měsíců, nikoli celé dva roky a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Část výroku, kde prezident Zeman hovoří o „nejšťastnějším" období ekonomiky je velmi subjektivní a v hodnocení proto nehraje roli, nicméně poskytujeme k tomu krátký komentář:

Pokud bychom si vzali jako měřítko růst reálného HDP, tak Belgie skutečně rostla. Dle Eurostatu bylo tempo růstu v roce 2010 2,3% HDP a 1,8% v roce 2011. Tento vývoj lze skutečně vysvětlit absencí vládních škrtů a dalších úsporných opatření, která by měla na ekonomický růst negativní vliv. Projevila se také indexace důchodů a platů státních zaměstnanců při zvýšující se inflaci. To se však společně s absencí úsporných opatření projevilo na bilanci veřejných rozpočtů (-3,7% HDP v letech 2010 a 2011), a tak v roce 2011 stoupl hrubý veřejný dluh Belgie na 98% HDP, což se odrazilo spolu s vládní krizí na zhoršení ratingového hodnocení Belgie na finančních trzích.

Faktem také je, že v předkrizovém období belgický HDP rostl i více, např. v r. 2006 tempem 2,7 % a v r. 2007 2,9 %.

Tomio Okamura: Tomáš Garrigue Masaryk říkal a vzpomeňme na ten citát, že chce, abychom byli středoevropské Švýcarsko. A on nemyslel tím středoevropským Švýcarskem prosperitu, ta tady relativně byla. On myslel právě ty prvky přímé demokracie. A Tomáš Garrigue Masaryk už se je snažil za První republiky zavádět.

Tomio Okamura se takto vyjádřil (23:50) v pořadu Hydepark 4. 11. 2013. Z důvodu nedostatku veřejných elektronický zdrojů a rozsahu tohoto tématu, který se hodí spíše pro historickou práci hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Státoprávní uspořádání skutečně mělo nést jisté prvky švýcarského modelu, avšak rozsáhlá samospráva a kantonální členění nakonec aplikováno nebylo.

Co se týče přímé demokracie, tak v díle Světová revoluce se o ní Masaryk vyjadřuje jako o ideálu, v praxi však na se pak dle něj pro celostátní úroveň hodí spíše demokracie nepřímá.

Z hlediska ekonomické vyspělosti dle historiků Z. Kárníka a E. Kubů Československo nepatřilo mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. V jistých odvětvích však dle knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami dosahovalo poměrně solidních výsledků.

O Masarykově podílu na zavádění konkrétních prvků přímé demokracie za první republiky se nám nepodařilo dohledat informace.

Na výroky Tomia Okamury o Masarykovi a přímé demokracii se objevily jak souhlasné tak nesouhlasné reakce.