Rusnokova vláda smetla návrh ČSSD na změnu služebního zákona, Sobotka běsní

"Nereflektuje změny v právním řádu v mezidobí od schválení toho původního zákona. Je tam dokonce pravděpodobně rozpor s ústavním pořádkem v některých bodech, který se týká práv zaměstnanců, tedy těch budoucích státních zaměstnanců," kritizoval návrh ČSSD Rusnok.

Předseda sociální demokracie a pravděpodobný Rusnokův nástupce Bohuslav Sobotka to odmítá. "S tímto názorem vlády nesouhlasím, novela byla pečlivě připravena a projednána. Věřím, že Sněmovna zákon schválí," napsal v reakci ČTK s tím, že je jeho strana připravena diskutovat o pozměňujících návrzích.

To připouští i předkladatel normy a sociálnědemokratický poslanec Jeroným Tejc, který zároveň nevylučuje, že do poslaneckého návrhu mohou být zapracovány některé části návrhu vládního. Odmítá ale tvrzení Rusnoka, že by poslanecká norma, která má odpolitizovat státní správu a zvýšit odpovědnost úředníků za nezákonné rozhodnutí, mohla být v rozporu s ústavou.

Kabinet měl na projednání podle premiéra v demisi lhůtu do 22. ledna, novelou se ale zabýval již dnes, aby se dostala rychleji do Sněmovny, "když víme, že je tady velká politická vůle a zájem to projednávání maximálně urychlit." Rusnok tak narážel na to, že budoucí koalice ČSSD, hnutí ANO a lidovců chce zákon o státní službě prosadit i proto, že jeho schválení v prvním čtení je podmínkou prezidenta Miloše Zemana ke jmenování šéfa ANO Andreje Babiše do vlády i bez čistého lustračního osvědčení.

Nový zákon totiž od členů kabinetu nevyžaduje lustrační osvědčení, které by měl Babiš pravděpodobně problém získat, kvůli tomu, že je na Slovensku veden jako agent StB. Na 30. ledna je v Bratislavě naplánováno pokračování soudního líčení o Babišově žalobě proti slovenskému Ústavu paměti národa. Ten má ve svých archivech záznamy komunistické tajné policie, kde je Babiš označen jako její agent.

Tejc se opřel do Jurečky

Podmínku, aby služební zákon neumožnil vykonávat funkci ministra tomu, kdo aktivně spolupracoval s StB, chtějí nicméně do služebního zákona prosadit lidovci. "Pro nás je důležité, aby v rámci zákona o státní službě se v principu projevilo opatření, aby ministr, případně náměstci byli lidé, kteří aktivně nespolupracovali s StB," uvedl první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka v České televizi. Svůj návrh chtějí projednat v rámci koalice i s opozicí.

Zástupci stran budoucí možné koalice ale Jurečkův názor nesdílí. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Věry Jourové by Jurečkou uvedená podmínka ve služebním zákoně být neměla. "Tato podmínka nikdy nezazněla. Já si myslím, že ho (zákon o státní službě) nebudeme zanášet věcmi, které jsou jinak řešeny v lustračním zákoně," řekla v ČT. "Kolega (Jurečka) má jenom jednu drobnou nevýhodu, že nesedí v té expertní skupině, ve které zasedáme my, a tedy nemá přesné informace," řekl televizi poslanec ČSSD Tejc.

Služební zákon se řeší už 12 let

Služební zákon má Česko už od roku 2002, jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015. Sociální demokraté předložili do Sněmovny těsně před Vánoci stejnou novelu, kterou prosazovali už v minulém volebním období.

Jejich předloha by zrušila smluvní platy a zavedla by šestnáct platových tříd místo dvanácti. Zvýšila by ale zhruba dvojnásobně na osm měsíčních platů pokutu za nesprávný úřední postup a zrušila by některé výhody. Norma také ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Jeho funkční období má být ze zákona šestileté.

Celkové dopady normy na státní rozpočet důvodová zpráva nevyčísluje. Uvádí, že vznik Generálního ředitelství státní služby bude letos stát 60 milionů korun a o třicet vzroste počet zaměstnanců Úřadu vlády. Předloha by měla být účinná od příštího roku.