Zeman jmenuje premiéra 17. ledna. Je dost času, pane prezidente?

Praha - Prezident Miloš Zeman jmenuje předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku premiérem v pátek 17. ledna na Pražském hradě. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci. Novou vládu by hlava státu mohla jmenovat do konce ledna, když ve Sněmovně v prvním čtení projde zákon o státní službě. To si prezident stanovil jako podmínku.

„Bohuslava Sobotku jsem pověřil jednáním o sestavení vlády, dal jsem mu jednu jedinou podmínku. Zajistit si spolehlivou parlamentní většinu. Pan Sobotka tuto podmínku splnil. Minulý pátek jsem mu sdělil, že ho týden po podpisu koaliční smlouvy jmenuji premiérem," řekl Zeman.

Jmenování se uskuteční na Pražském hradě v patnáct hodin, uvedl rozhlas.cz.

Prezident na konferenci vysvětlil také své výhrady ke složení vlády. "Plně uznávám, že prezident není polyhistor, že nemůže posuzovat míru odborné kompetence jednotlivých uchazečů o ministerskou funkci, a to s jedinou výjimkou. A sice tam, kde žádná odborná kompetence není," řekl Zeman a dodal: "Nejsem oprávněn rozhodovat, jestli odborná praxe má být dvacetiletá, nebo pětiletá. Ale nesmí být nulová. Ministr, který o resortu nic neví, by neměl být ministrem."

Podle Zemana nemá být kritériem pro jmenování ministrů osobní sympatie nebo antipatie. I když prý kandidáta na ministra zemědělství Mariana Jurečku (KDU-ČSL) pokládá za popletu, nemá k němu výhrady.

Připomínky má k jiným kandidátům. Například k adeptovi na ministra vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), který během devíti měsíců získal titul z plzeňských práv. Podle prezidenta by takové kvalifikační předpoklady byly pochybné u kandidáta na jakékoliv ministerstvo.

Celý kabinet, do jehož vzniku se prý prezident nevměšoval, protože mu to nepřísluší, by mohl být jmenován do konce měsíce. Podmínkou je ale schválení zákona o státním službě v prvním čtení, kterým Zeman již dříve podmínil i jmenování šéfa ANO Andreje Babiše do vlády bez čistého lustračníno osvědčení.

"Pevně věřím, že tato podmínka bude splněna po 21. lednu tohoto roku, kdy služební zákon na mimořádném zasedání bude projednávat Poslanecká sněmovna, a předpokládám, že tedy může ke jmenování vlády, jak už jsem včera řekl agentuře Reuters, dojít do konce tohoto roku (sic)," vyjádřil se prezident. Do konce měsíce si chce promluvit se všemi kandidáty na ministry, z nichž dnes některé kritizoval.

Vizitka předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky (42)

Datum a místo narození: 23. října 1971 v Telnici u Brna.

Vzdělání: vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1995), získal titul Mgr.

Současná funkce: předseda ČSSD (od 18. března 2011); člen Poslanecké sněmovny.

Politická kariéra: Krátce po ukončení studií byl v roce 1996 poprvé zvolen do Poslanecké sněmovny na jihomoravské kandidátce ČSSD. Svůj mandát obhájil v dalších volbách v letech 1998, 2002, 2006, 2010 i letos. Byl mimo jiné předsedou rozpočtového výboru, předsedou mandátového a imunitního výboru, předsedou klubu ČSSD a členem organizačního a rozpočtového výboru. Od července 2002 až do září 2006 byl ministrem financí; byl místopředsedou vlády pro ekonomiku (2003 až 2004) a prvním místopředsedou vlády (2005 až 2006). Působil také v komunální politice, byl členem městského zastupitelstva ve Slavkově u Brna (1998-2010).

Členství v politických stranách: Členem ČSSD je od prosince 1989. O rok později stál u zrodu Mladých sociálních demokratů. V období 2001 až 2002 byl předsedou jihomoravské organizace ČSSD. Od března 2005 do března 2011 byl statutárním místopředsedou ČSSD, po odstoupení tehdejšího předsedy Stanislava Grosse v září 2005 převzal z titulu funkce až do května 2006 vedení strany. Stejná situace nastala v červnu 2010 po sněmovních volbách a rezignaci tehdejšího předsedy Jiřího Paroubka, kdy Sobotka převzal jako místopředseda vedení strany.

Rodina: je ženatý (od 2003), s manželkou Olgou mají syny Davida (2003) a Martina (2009).

Ostatní:- Vztahy mezi Sobotkou a prezidentem Milošem Zemanem jsou dlouhodobě napjaté. Sobotkovo jméno totiž figuruje na seznamu údajných 27 "zrádců", tedy zákonodárců ČSSD, kteří při parlamentní volbě prezidenta v roce 2003 odmítli Zemana svými hlasy podpořit.- V červenci 2009 Sobotka přiznal, že ke spoření na byt v Praze-Stodůlkách, který koupil za více než sedm milionů korun, využíval i poslanecké náhrady určené například na dopravu či bydlení zákonodárce. "Ano, používal jsem k tomu i peníze z poslaneckých náhrad. Neznám ústavního činitele, který by plat a náhrady odděloval. Pro využití prostředků není stanovené žádné přesné pravidlo. Zákon jsem neporušil," řekl Sobotka.- V květnu 2010 před volbami do Sněmovny dostal Sobotka na mítinku v Brně ránu pěstí do obličeje a byl převezen do nemocnice. Útočník, který byl podnapilý, šel podle policie na mítink s úmyslem Sobotku napadnout. Důvodem prý byla nespokojenost s projednáváním stížností týkajících se deregulace nájemného, které podal na Sobotku ještě v době jeho působení na ministerstvu financí. Útočník dostal podmíněný trest osm měsíců.- Sobotka před říjnovými předčasnými volbami prohlásil, že v příští Sněmovně si dovede představit spolupráci levicové většiny (s KSČM), která by podporovala menšinový kabinet ČSSD, na spolupráci s komunisty na vládní úrovni se však nechystá. ČSSD a KSČM nicméně ve volbách nezískaly většinu ve Sněmovně.- Loni v srpnu Sobotka v hlasování ústředního výkonného výboru ČSSD, zda bude volebním lídrem a zároveň kandidátem strany na premiéra, získal 86 ze 151 hlasů, proti bylo 51. Grémium i předsednictvo strany se přitom dříve v otevřené volbě pro Sobotku vyslovily jednomyslně. Stranu v té době oslabovaly spory mezi stoupenci Sobotky a přívrženci prvního místopředsedy Michala Haška, což se projevilo například v diskuzích kolem případné podpory "prezidentské" vlády Jiřího Rusnoka. Sobotka se stavěl proti, nakonec však nejužšímu stranickému vedení sám překvapivě navrhl, aby ČSSD vládu podpořila.- Krátce po říjnových sněmovních volbách, které ČSSD sice vyhrála, ale se ziskem pouhých 50 mandátů, se část stranického vedení pokusila Sobotku odstavit od možnosti vyjednávat o budoucí vládě. Předsednictvo strany vyzvalo Sobotku k rezignaci a vyřadilo ho z povolebního vyjednávacího týmu. Usnesení vzniklo krátce poté, co se členové stranického vedení Michal Hašek, Milan Chovanec, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola sešli s prezidentem Zemanem na tajné schůzce v Lánech. Sobotka poté prohlásil, že by Zeman neměl zasahovat do poměrů v ČSSD a výzvu k rezignaci označil za pokus o puč. Sobotku v dalších dnech podpořily krajské organizace ČSSD a ÚVV ČSSD usnesení předsednictva zrušil.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka prezident čr Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 3 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy