Poslanci novelizují ústavu, NKÚ by měl mít více pravomocí

Obě tyto předlohy společně měly umožnit úřadu, aby směl kontrolovat například kraje, obce, zdravotní pojišťovny, veřejné vysoké školy nebo příspěvkové organizace krajů a obcí. Prezident NKÚ Miloslav Kala však tvrdí, že novely ve skutečnosti pravomoci úřadu omezují.

Prezident Kala poslance již v úterý mimo upozornil hlavně na nejasnosti v návrzích a varoval před dohrami včetně soudních. Poslance vyzval, aby vrátili materiál předkladatelům a aby vyzvali vládu, ať připraví sama příslušnou novelu ústavy.

Zástupce předkladatelů Stanislav Polčák obavy prezidenta Kaly nesdílí. "Tvrdím, že dochází k zásadnímu rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu," řekl dnes.

"Jsem rád, že poslanci vyslyšeli mou argumentaci, že novela zákona o NKÚ z pera pana poslance Polčáka není dobře připravená, a vrátili ji předkladatelům k dopracování. Pevně věřím, že při dalších jednáních o úpravě působnosti NKÚ už dostaneme šanci se k návrhům poslanců vyjádřit," sdělil Kala ČTK v reakci na rozhodnutí poslanců. "Co se novely ústavy týče, nadále zastávám názor, že novelizovat ji poslaneckým návrhem, který navíc bude ve výborech poslanecké sněmovny dále dopracováván a měněn, je ve standardně fungujících demokraciích nepřípustné," dodal.

Podle předsedy kontrolního výboru Koníčka propustili poslanci novelu ústavy do dalšího projednávání, protože je třeba mluvit o rozsahu pravomocí NKÚ v jejím rámci. "A tam doufám, že Sněmovna dojde k nějakému závěru," řekl Koníček ČTK.

Komunisté a občanští demokraté navrhovali vrátit novelu ústavy předkladatelům k dopracování, jejich návrh ale neprošel. ODS argumentovala hlavně zatížením samospráv dalšími kontrolami.

Novela ústavy nově mimo jiné stanoví, že úřad kontroluje hospodaření samospráv s majetkem a jejich rozpočty z hlediska souladu se zákonem. Kontrolovat by také měl hospodaření s majetkem veřejných institucí, o nichž tak stanoví zákon, a to v zákonem stanoveném rozsahu. Polčák uvedl, že pojem veřejná instituce už definuje několik nálezů Ústavního soudu. Novela ústavy má také umožnit kontrolu hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má stát nebo kraj či obec majetkovou účast.

S rozšířením kontrolních pravomocí nesouhlasí Svaz měst a obcí ČR. Jak uvedl v tiskové zprávě, znamenalo by to mimo jiné zvýšení administrativní zátěže pro pracovníky měst a obcí, kteří musí při kontrolách poskytovat součinnost.

Existence NKÚ vychází přímo z Ústavy České republiky a jeho postavení bylo oproti minulosti koncipováno zcela nově. NKÚ plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě). V maximální míře jsou eliminovány politické vlivy na jeho činnost. NKÚ tak představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie.

Na základě novely zákona o České národní bance z roku 2002 provádí NKÚ kontrolu hospodaření ČNB v oblasti výdajů na pořízení majetku a na provoz ČNB.

Aby byla v co nejvyšší míře zabezpečena objektivita při posuzování kontrolovaných skutečností a v rozhodování, byl pro rozhodování o zásadních otázkách týkajících se kontrolní působnosti úřadu uzákoněn kolektivní princip. Proto o plánování a závěrech z kontrolní činnosti NKÚ rozhodují jeho kolektivní orgány - Kolegium a senáty Úřadu. Kolegium sestává z prezidenta, viceprezidenta a z patnácti členů Úřadu; senáty tvoří členové Úřadu a jsou minimálně tříčlenné.

Členové Úřadu jsou na návrh prezidenta NKÚ voleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky; jejich funkční období trvá nepřetržitě do šedesáti pěti let věku. Institucionální nezávislost NKÚ je ve vztahu ke členům Kolegia podtržena ze zákona založeným zvláštním institutem kárného řízení, které probíhá před Kárnou komorou Úřadu, jejímiž členy jsou prezident Úřadu a dva soudci Nejvyššího soudu.

Nezávislost institucionální doplňuje též přiměřená nezávislost finanční. Jediným určujícím orgánem v tomto směru je Poslanecká sněmovna a státní rozpočet.