Sněmovna podpořila "Lex Babiš". Opozice zuří: Zeman může chtít častušku

Debaty o služebním zákoně ožily v souvislosti s lídrem hnutí ANO Andrejem Babišem, který měl na Slovensku spolupracovat s komunistickou StB. Prezident Zeman už dříve prohlásil, že bez čistého lustračního osvědčení nikoho ministrem nejmenuje. Později svůj požadavek specifikoval: Babišovi otevře dveře do Strakovy akademie za předpokladu, že sněmovna v prvním čtení schválí zákon o státní službě.

Ten nově definuje pozice úředníků státní správy a může nahradit lustrační zákon, který spolupracovníkům StB zakazoval působit ve vysokých úřednických postech, informuje CT24. Ani zákon o státní službě ani lustrační zákon se ovšem ministry explicitně nezabývá. Zemanův požadavek lustračního osvědčení, jenž současné debaty o služebním zákonu otevřel, tak vychází čistě ze zvyklostí prezidentových předchůdců na Pražském hradě.

Pravice vytváří pseudotémata

"Potřebujete vyrobit výjimku pro vašeho šéfa," uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Podle Františka Laudáta (TOP 09 a Starostové) jde o nepřímou novelu a paralyzaci lustračního zákona. "Trváme na tom, že tento stát by neměli řídit estébáci," zdůraznil. Laudátův stranický kolega Jiří Koubek varoval před tím, že Zeman by mohl přijít s dalšími podmínkami - třeba aby mu koalice přinesla čerstvé jahody nebo zatančila častušku.

"Místo prezidentské vlády odborníků bez důvěry se tady rýsuje další prezidentská vláda, která získá důvěru jen tehdy, pokud ohne pravidla, která v naší společnosti dlouhodobě platila. Schůze sněmovny není manažerský mítink, který se svolává podle potřeb šéfa. Pan předseda Babiš je možná dobrý řidič, ale nemá řidičské oprávnění – nemá lustrační osvědčení. Budoucí koalice nás žádá, abychom kvůli tomu udělali výjimku ze zákona. Je to, jako bychom měli dva typy občanů – ty, pro které se výjimky dělají, a ty, pro které výjimky udělat nelze, řekl už včera nový šéf ODS Petr Fiala.

Služební zákon naopak hájila například místopředsedkyně ANO Věra Jourová, pozměňovací návrh podle ní splní kritéria dobrého zákona. Norma bude podle ní znamenat sebeomezení politické garnitury. "Pokud to neuděláme brzo, neřkuli hned, tak už to půjde velmi těžko," řekla.

Zástupce předkladatelů Jeroným Tejc (ČSSD) pravici nařkl, že vytváří pseudotémata. Vidí za tím její strach, že bude norma schválena. Zpravodaj a Tejcův stranický kolega Jan Chvojka podotkl, že od pravicových poslanců neslyšel jediný konkrétní návrh, jak by měla státní správa vypadat; mluvili prý jen o lustračním zákonu a o lex Babiš.

Předloha se ale nelíbí ani komunistům, podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa neřeší, co má. Je podle něho potřeba ji upravit a dovést služební zákon k účinnosti.

Jednání o normě provázel i procedurální souboj. Poslanci TOP 09 a Starostů dvakrát navrhli odročení debaty na příští měsíc. Sociální demokraté, aby získali čas na přesun dostatečného počtu koaličních poslanců do sálu, kontrovali přerušením na čtvrt hodiny. Sněmovna žádný z návrhů neschválila.

Nynější předloha ČSSD se neliší od té, kterou sociální demokraté podali už v minulém volebním období. Sněmovna jej ale do rozpuštění nestačila projednat.

Předkladatel zákona Jeroným Tejc už avizoval, že ČSSD bude usilovat o to, aby se lhůta mezi prvním a druhým čtením prodloužila z šedesáti na devadesát dní, aby poslanci měli čas předložit kvalitní pozměňovací verzi. "Občas se při práci na služebním zákonu ptám, jak je možné, že státní správa ještě funguje," podotkla místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová. "Nejspíš je to dáno schopností Čechů improvizovat a pracovat v chaosu. Státní správa ale nemá výkon, který by měla mít, a je znejistěna každými volbami."