Úřady se bouří: Služební zákon bude katastrofa. Čtěte, co se může stát

"Uplatnění navrhované právní normy v dané podobě na úřady převážně odborného charakteru by tak bylo zcela nevhodné. Návrh zákona nejenže neposiluje apolitičnost úřadu, ale je navíc nevhodný i z hlediska zajištění odborné kvality oficiální statistiky, za kterou předseda ČSÚ nese zodpovědnost," prohlásila předsedkyně České statistického úřadu (ČSÚ) Iva Ritschelová, podle níž by měl zákon v navrhované podobě dopad i na profesionalitu úřadu.

Sběr, zpracování, analýza a poskytování statistických informací je podle ní v spíš odbornou a vědeckou činností, takže zařazení ČSÚ pod gesci zákona o státní službě a důraz na úřednické vzdělávání by podstatně omezilo možnosti personálního řízení v souladu s požadovanou odborností, uvedla.

Obavy o narušení nezávislosti svých podřízených má i předsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková. "Navržený zákon, tak jak byl přijat v prvním čtení, ohrožuje nezávislost Energetického regulačního úřadu, která je dána evropskou i českou legislativou. Proto s ním nemůžeme souhlasit," reagovala Vitásková, která své připomínky sdělila i na jednání vlády při projednávání novely.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Rafaj sice vítá základní principy zákona o státní službě a dvou současně projednávaných návrhů na změnu zákona o státní službě, nicméně k nim má závažné výhrady. "Jednou ze stěžejních je zejména obava, že některé z předpokládaných změn by mimo jiné reálně mohly omezit nezávislost úřadu, a to nejen po stránce personální, avšak v konečném důsledku i v oblasti rozhodovací. Plná nezávislost soutěžního úřadu je přitom nezbytná jak s ohledem na zajištění efektivního výkonu jeho kompetencí, tak vzhledem k plnění závazků České republiky vyplývajících z práva Evropské unie," uvedl Rafaj. Podotkl, že ÚOHS neměl příležitost se k dopadům novely vyjádřit. Proto své připomínky poslal alespoň písemně.

Své obsáhlejší stanovisko poslal vládě písemně i ERÚ. V dokumentu, který je součástí vládních materiálů, ERÚ kritizuje například to, že by státní úředníci měli za škody způsobené nedbalostí ručit až do výše osminásobku platu, zatímco u ostatních zaměstnanců ve služebním poměru je to jen do 4,5násobku. To prý porušuje ústavní zásadu rovného zacházení. V rozporu s požadavkem na nezávislost ERÚ je podle úřadu i plánovaná existence Generálního ředitelství státní služby, které by schvalovalo personální obsazení úřadu.

Energetickým regulátorům vadí také to, že navrhovaná novela ruší a omezuje některé zaměstnanecké benefity a zpřísňuje platný služební zákon. "Zvýšené nároky na zaměstnance nejsou kompenzovány přiměřenými benefity. Za situace, kdy je již nyní značně komplikované přilákat do státní správy kvalitní zaměstnance, je navíc toto zpřísnění nedostatečně odůvodněné," napsal ERÚ vládě.

ČSSD, která novelu do Sněmovny předložila, si od ní slibuje odpolitizování státní správy a zvýšení odpovědnosti úředníků za nezákonné rozhodnutí. Sociální demokraté jí chtějí zrušit smluvní platy a zavést šestnáct platových tříd místo dvanácti.

Služební zákon má Česko už od roku 2002. Jeho podstatná část ale nikdy nenabyla účinnosti. Odložena byla pětkrát, naposledy na leden 2015. O služebním zákonu se mluví v souvislosti s čerpáním peněz z evropských fondů a s chystaným jmenováním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše ministrem financí v souvislosti s požadavkem na negativní lustrační osvědčení.