Spor kvůli hluku rozhádal Prahu, Hudeček straší socialismem

Kvůli potížím s hlukem, který způsobují především mladí lidé přesouvající se ve větších skupinách mezi jednotlivými podniky, sepsali obyvatelé Starého Města petici. Podepsalo ji 330 obyvatel.

Podle Solila Praha 1 proto na tento rok připravila několik opatření. Problémovým podnikům nechce povolovat předzahrádky, rozšíří také kamerový systém například o zvukové senzory. A připravit chce vyhlášku, která by stanovila otevírací dobu podniků na Starém Městě, podle Solila do 22:00. Solil se odvolává na nálezy Ústavního soudu, který prý takový postup povolil.

Právě vyhláška se ale stala předmětem kritiky

Předseda opoziční ODS Filip Humplík ji označil za diskriminační a šikanující. Provozovny, na které si lidé opakovaně stěžují, musí podle něj radnice pravidelně kontrolovat. "Není možné omezovat provozovatele plošně vyhlášením 'policejní hodiny', protože městská část buď dostatečně nevymáhá své pravomoci, nebo část živnostníků není ochotna akceptovat nastavená pravidla," poznamenal.

Humplík dodal, že na území Prahy 1 je registrováno 1400 až 1500 restaurací a barů. V roce 2013 podle něj na ně živnostenský odbor obdržel pouze 21 stížností, některé z nich byly opakované. "Z informací z živnostenského odboru jasně vyplývá, že původcem hluku nejsou samotné restaurace, ale hluk na ulicích," dodal Humplík.

Radnice by podle něj měla omezovat hluk a zároveň postihovat provozovny, které nedodržují vyhlášky. "Na druhé straně by veřejnost měla pochopit, že život v samotném centru města přináší mnoho výhod a je vyvažován komplikacemi v podobě nadměrné turistické zátěže," poznamenal Humplík.

Mluvčí Veronika Blažková zdůraznila, že městská část zatím žádné rozhodnutí nepřijala. 

Podobně jako ODS se na svém facebookovém profilu vyjádřil i Hudeček. "Obyvatelé centra to mnohdy asi nemají jednoduché, ale ani oni, myslím, nestojí o mrtvou zónu, odkud v deset hodin večer zmizí veškerý život," napsal. Do centra podle něj jistý ruch velkoměsta patří a uvítal by spíše důslednější dodržování stávajících pravidel než policejní hodinu zavánějící návratem k socialismu.

Sluchový analyzátor má funkci alarmujícího orgánu

Sluchové podněty jsou biologicky účinnější než zrakové. Převážnou většinu výstražných podnětů z prostředí člověk přijímá sluchem. Organismus nemá žádnou možnost fyziologicky vyřadit sluch z činnosti.

Jelikož nemáme "ušní víčka", uši jsou "otevřené " i při spaní a centrální nervový systém zpracovává všechny zvukové podněty. Alarmující hluk, který známe z denního života (např. hluk přibližujícího se nákladního auta) je i během spánku identifikován jako nebezpečný a podvědomě dochází k aktivaci stresové reakce. Ovlivnění zdravotního stavu vlivem nadměrného hluku se projeví kumulací mnoha negativních faktorů až za delší dobu, po minimálně 10-15leté expozici, informuje server nenalet.cz.

Při současném působení nadměrného hluku a interferenci jiné zátěže (např. pracovní) dochází ke zvýšenému vylučování tzv. stresových hormonů adrenalinu a noradrenalinu do periferního krevního oběhu. Je nutné rozlišovat 2 typy hluku: 1. neznámý (emočně vázaný) hluk - vzestup plazmatické koncentrace noradrenalinu i adrenalinu = zvýšení tepové frekvence i periferního cévního odporu. 2. běžný (tzv. habituovaný) hluk - vzestup plazmatické koncentrace pouze noradrenalinu = vzestup periferního odporu - méně škodlivá reakce pro cévní systém.

Spánek je aktivní zotavovací proces nezbytný pro regeneraci organismu.Nadměrný hluk prodlužuje dobu usínání, vede ke změnám délky i kvality spánku s následnými reakcemi jako je zvýšená unavitelnost, snížená výkonnost. Dlouhodobá spánková deprivace může přispět k oslabení imunitních schopností organismu a zvýšené náchylnosti k infekčním onemocněním.