Rok od zvolení Zemana: Dost drsně a zbytečně rozdělené Česko

Praha - Zeman před rokem vyhrál už první kolo volby, byť byl jeho náskok před druhým Karlem Schwarzenbergem překvapivě malý. Ve druhém kole pak zvítězil s téměř desetiprocentním náskokem. Předvolební kampaň přitom provázelo napětí a česká společnost zůstává v pohledu na prezidenta i po roce od jeho zvolení výrazně rozdělena.

Už v den zvolení Miloš Zeman prohlásil, že by se podle něj měly konat předčasné volby, výrazně také zkritizoval novoroční amnestii Václava Klause. Slib, že zveřejní jména jejích autorů, ale zatím vyznívá do ztracena. Hrad sice označil za autora právníka Pavla Hasenkopfa, ten s tím ale nesouhlasí a podal žalobu na prezidenta a jeho kancléře. 

Ještě před složením prezidentského slibu (funkce se oficiálně ujal 8. března) jednal Zeman s řadou politiků celého politického spektra. Ze zpětného pohledu je například zajímavé, že dříve než předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku přijal tehdejšího statutárního místopředsedu ČSSD Michala Haška. 

Miloš Zeman neváhal jednat jinak, než bylo zvykem za jeho předchůdců. Poté, co Rusnokova vláda nezískala důvěru Sněmovny, například už nikoho dalšího až do říjnových voleb nejmenoval premiérem a kabinet tak vládne už téměř půl roku v demisi.

Méně než jeho předchůdci Zeman řešil také otázku nadstranickosti prezidenta, když podporoval Stranu práv občanů - zemanovce (SPOZ). Po neúspěchu strany v předčasných volbách se od ní ale poněkud distancoval.

Miloš Zeman také výrazně zasáhl do situace po volbách a vyjednávání o vládě, když přijal část špiček ČSSD (ve volbách zvítězila, ale získala překvapivě málo hlasů) v čele s Haškem, označovaným v médiích za prezidentova favorita ve straně. Předseda strany Sobotka se ale takzvanému puči rázně postavil, Hašek nakonec rezignoval na místopředsednický post.

Zemanovi "odborníci"

Také během formování koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL vystupoval Zeman aktivněji než jeho předchůdci na Hradě. Přes náznaky, že by mohl odmítnout jmenovat některé ministry, ale nejspíše ve středu 29. ledna vládu v podobě navržené Sobotkou jmenuje. Celý proces kolem jmenování nové vlády ale trvá mnohem déle než je zvykem.

Zeman neustále mluví o odbornosti ministrů, ale média připomněla odbornost jeho vlády. "Jedním z vůbec největších Zemanových „odborníků" byl ministr vnitra Stanislav Gross (ve funkci od dubna 2000, pak pokračoval i ve Špidlově vládě do srpna 2004). Naučil se v kabinetu klientelismu a tomu, jak na politice pochybně vydělat. Po maturitě na SPŠ dopravní v Praze, v roce 1988 několik měsíců pracoval jako elektromechanik – kandidát strojvedoucího v Lokomotivním depu Vršovice. V letech 1988-90 vykonal základní vojenskou službu. Pak už byl hned v politice a to až do svého neslavného odchodu v září 2005, když se předtím provalila aféra kolem jeho financí. Odbornost skutečně vysoká a Miloš Zeman si nemohl vybrat lépe," uvedl Viliam Buchert pro Reflex.

Pokračovat můžeme třeba „odborníkem" Miroslavem Grégrem, Zemanovým ministrem průmyslu a obchodu. Právě na jeho návrh vláda prodala firmě Investenergy zbylý státní podíl v Mostecké uhelné za 650 milionů korun. Jak ukázalo loňské vyšetřování a soud ve Švýcarsku, podvody kolem Mostecké, které vyústily v miliardové krádeže, začaly skutečně již za vlády Miloše Zemana, napsal Reflex.cz.

Za hranice každodenní politiky...

Zemanovy kroky proti dosavadnímu pojetí prezidentské role jdou i za hranice každodenní politiky. Odmítl například udělovat milosti a pravomoc převedl na ministerstvo spravedlnosti, po sporu o předání profesorského dekretu Martinu C. Putnovi také prosazuje, aby tato tradiční prezidentská pravomoc přešla na někoho jiného (hovoří se ministru školství či šéfovi Senátu).Během uplynulého roku se často hovořilo i o prezidentovu zdraví. Při odemykání komory s korunovačními klenoty počátkem května působil prezident Zeman unaveně a nejistě. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu pak lékaři oznámili, že Zeman trpí onemocněním nervů, kvůli kterému hůř cítí nohy. Koncem října prezident v noci upadl a poranil si koleno, několik týdnů byl upoután na vozík, dodnes používá hůlku.

Schwarzenberg kritizuje, ale i chválí

„Zamítnutí jmenování profesorů, což je jeho povinnost, a on si říká: to nebudu dělat. Zamítnutí udělení milosti člověku těžce nemocnému. Z těchto kroků bych byl poněkud smuten. A o politice ani nechci mluvit," shrnul rok Zemanova prezidentství jeho konkurent z finálního duelu Karel Schwazenberg. Zemana ale i pochválil za jeho cestu za vojáky do Afghánistánu, uvedl rozhlas.cz.

Budoucímu ministrovi pro lidská práva Jiřímu Dienstbierovi z ČSSD se nelíbí Zemanovo údajné vměšování do vnitrostranických věcí.

„Rozdělování společnosti poměrně drsně a úplně zbytečně, do jisté míry snaha třeba ovlivňovat vnitřní poměry v sociální demokracii, snaha prosadit si svoji podobu vlády bez ohledu na výsledek voleb a poměry v poslanecké sněmovně až po ty odklady teď se jmenováním vlády a tak trochu nerespektování právních principů," zhodnotil Jiří Dienstbier a naopak ocenil, že prezident Zeman jmenoval soudce Ústavního soudu.

Související

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

Více souvisejících

prezident čr Miloš Zeman

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 1 hodinou

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský

Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO zaměřené na hlídání vzdušného prostoru sestřelila v neděli nad Rumunskem dron. Úřady zaznamenaly narušení vzdušného prostoru poté, co bezpilotní letoun vstoupil na rumunské území ze sousedního Moldavska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy