Praha - Odcházející premiér Jiří Rusnok dnes svému nástupci Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD) předal vládní agendu i klíč od korunovačních klenotů. Udělil mu také několik rad a nabídl konzultace, bude-li je nový ministerský předseda vyžadovat. Sobotka uvedl, že Rusnokova úřednická vláda, které poděkoval, splnila svůj mandát.
"Samozřejmě, především bych chtěl panu premiérovi popřát mnoho úspěchů v té složité roli, do které si dnešním dnem sednul naplno. Věřím, že má na to dostatek zkušeností a schopnosti," řekl Rusnok Sobotkovi na krátkém společném vystoupení před novináři.
Cíle koaliční vlády sociální demokracie, hnutí ANO a lidovců označilo dcházející premiér za ambiciózní, a zároveň za cíle, které Českopotřebuje. Sobotkovi také popřál, aby jeho kabinet fungoval ke spokojenosti občanů a naplnil i časově svůj mandát.
Díků se dočkal i Rusnok, o jehož vládě Sobotka prohlásil, že splnila mandát, který měla. "Byla vládou přechodnou, ale vládou, která měla především zajistit fungování státu, běh státu," řekl nový premiér.
Od Nečase k Sobotkovi
Večer 12. června 2013 začal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zasahovat na řadě míst v ČR včetně Úřadu vlády.
Podle policie stála šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase Jana Nagyová v pozadí dohody z podzimu 2012 mezi takzvanými rebely ODS a vládní koalicí. Tehdejší poslanci ODS Ivan Fuksa, Petr Tluchoř a Marek Šnajdr se vzdali poslaneckých mandátů, čímž umožnili schválení vládního daňového balíčku. K odchodu ze sněmovny byli podle policie motivováni nabídkou členství v orgánech státem řízených společností.
Nagyová navíc údajně zneužila Vojenské zpravodajství. Kvůli tomu byl obviněn i bývalý šéf VZ Ondrej Páleník, jeho nástupce Milan Kovanda a příslušník VZ Jan Pohůnek.
(Poslance později Nejvyšší soud vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, podle soudu se na jejich projevy vztahovala imunita. Stíhání Nagyové, která se mezi tím provdala za Petra Nečase, pokračuje dál.)
Premiér Nečas pak 16. června 2013 oznámil, že podá demisi, což do té doby odmítal. Demisi předal prezidentu Zemanovi následující den, 17. června.
Novým premiérem se stal 25. června 2013 Jiří Rusnok. Jeho kabinet prezident jmenoval 10. července 2013.
7. srpna 2013 Rusnokův kabinet při hlasování ve sněmovně nezískal důvěru. Pro vládu hlasovalo 93 poslanců ČSSD, KSČM, Věcí veřejných a tři nezařazení. Proti byla většina bývalé koalice. Ta však ztratila sněmovní většinu 101 hlasů. Proti Rusnokově vládě odmítli hlasovat dva poslanci ODS Jan Florián a Tomáš Úlehla a také šéfka LIDEM Karolína Peake. Česko tím začalo směřovat k předčasným vobám, uvedl rozhlas.cz.
13. srpna 2013 předal premiér Jiří Rusnok prezidentovi demisi vlády. Zeman pověřil vládu vedením země do jmenování vlády nové.
23. srpna 2013 se zástupci pěti koaličních stran s prezidentem dohodli na novém termínu voleb. Datum bylo stanoveno na 25. a 26. října 2013.
28. srpna 2013 prezident Miloš Zeman podepsal návrh na rozpuštění Poslanecké sněmovny, o němž rozhodli poslanci.
26. října 2013, ve volbách do Poslanecké sněmovny získala ČSSD 20,45 procenta hlasů, hnutí ANO 18,65 procenta, KSČM 14,91 procenta, TOP 09 11,99 procenta, ODS 7,72 procenta, Úsvit přímé demokracie 6,88 procenta a KDU-ČSL 6,78 procenta.
Tentýž večer se prezident Zeman sešel na tajné schůzce v Lánech s částí vedení ČSSD, předseda strany Bohuslav Sobotka o schůzce nevěděl.
27. října 2013 vyzvalo předsednictvo ČSSD Bohuslava Sobotku k rezignaci. Výzvu podpořilo 20 členů širšího vedení strany, 13 bylo proti. Sobotka rezignaci odmítl.
30. října 2013 přiznali schůzku u prezidenta sociální demokraté Michal Hašek, Zdeněk Škromach, Jeroným Tejc a Jiří Zimola. Účast na setkání původně přiznal pouze místopředseda strany Milan Chovanec, Hašek ji naopak opakovaně popíral.
8. listopadu 2013 oznámil první místopředseda ČSSD Michal Hašek odchod z vedení strany. Spolu s ním oznámil odchod z čela poslaneckého klubu sociální demokracie i Jeroným Tejc. Oba prý chtěli lídrovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi umožnit „plně uplatnit mandát předsedy". Už den před tím rezignoval na post místopředsedy ČSSD Škromach.
19. prosince schválila Poslanecká sněmovna rozpočet na rok 2014. Schodek má být 112 miliard.
21. prosince přijalo vedení KDU-ČSL nabídku na rozdělení křesel v budoucí koaliční vládě.
3. ledna 2014 představil Bohuslav Sobotka prezidentovi jména adeptů na ministry budoucí koaliční vlády.
6. ledna 2014 podepsaly sociální demokracie, hnutí ANO a KDU-ČSL koaliční smlouvu, v níž si určily pravidla vládnutí i hlavní body vládního programu.
17. ledna 2014 jmenoval prezident Miloš Zeman předsedu ČSSD Bohuslava Sobotku premiérem.
20. ledna 2014 představil Sobotka Zemanovi oficiálně kandidáty na ministry.
29. ledna 2014 prezident Zeman jmenoval vládu Bohuslava Sobotky.
Související
Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Bohuslav Sobotka , Jiří Rusnok (guvernér ČNB) , Vláda ČR
Aktuálně se děje
včera
Počet podezřelých případů nákazy ebolou se blíží k tisícovce
včera
Otevření Hormuzského průlivu, konec americké blokády. Co obsahuje dohoda, o níž jedná Írán s USA?
včera
Dohoda s Íránem dnes nebude. Podle Teheránu za to mohou USA
včera
Po Američanech se začínají bát z možného nepostupu i Švédové. Němci naopak stále živí naději
včera
„Oto, zabal to.“ Prahou prošly tisíce demonstrantů, žádají konec Klempíře
včera
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
včera
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
včera
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
včera
OBRAZEM: Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
včera
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
včera
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
včera
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
včera
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
23. května 2026 22:46
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
23. května 2026 21:14
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
23. května 2026 19:56
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
23. května 2026 19:50
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
23. května 2026 18:40
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
23. května 2026 18:04
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
23. května 2026 17:17
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Vztahy mezi Spojenými státy a Kubou, které jsou už po celá desetiletí značně napjaté, prošly v posledních týdnech prudkým zhoršením. Washington obvinil ostrovní stát z ohrožení své národní bezpečnosti a uvalil na něj přísnou ropnou blokádu doprovázenou novými sankcemi. Celá situace navíc eskalovala ve chvíli, kdy americká justice vznesla bezprecedentní obvinění z vraždy proti bývalému kubánskému vůdci Raúlu Castrovi. Zatímco Spojené státy varují, že mírová dohoda s karibským státem je v tuto chvíli nepravděpodobná, Havana tvrdí, že si Washington vytváří podvodné záminky pro případnou vojenskou intervenci.
Zdroj: Libor Novák