Na Zemana se "vrhly" stovky aktivistů. Co se jim nelíbí?

Výzvu organizátoři zveřejnili na demonstracích na podporu ukrajinské opozice a na internetu. "Hlavním impulsem bylo schválení protidemokratických zákonů a první mrtví na demonstracích v Kyjevě," poznamenal Marek. Na Ukrajině podle něj i nadále dochází k ohrožování základních občanských práv a svobod.

Zemanovi proto koncem tohoto týdne chtějí předat výzvu, aby "neprodleně zrušil plánovanou návštěvu" Janukovyče v Česku. "Zároveň ho žádáme, aby vůči svému ukrajinskému protějšku vyvinul maximální úsilí v tom, aby se Ukrajina vrátila k demokratickému řádu," píše se v prohlášení.

Výzvu podepsali podle informací na facebookovém profilu iniciativy Chceme demokratickou Ukrajinu například režiséři Jiří Menzel, Václav Marhoul a Helena Třeštíková, písničkář Jaroslav Hutka, hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hudebníci Dan Bárta, Jakub Ryba z Rybiček 48, Milan Cais z Tata Bojs nebo mistr světa ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek.

Zeman se zrušením návštěvy ukrajinského prezidenta nepočítá. "Pan prezident pozval Viktora Janukovyče recipročně během své říjnové návštěvy Ukrajiny. Pan prezident upřednostňuje dialog, který znamená dialog se všemi stranami," sdělil ČTK Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Rozumná mezinárodní politika by měla směřovat ke stabilizaci situace a pomáhat nastartovat ekonomiku. Podle publikace Trade Profiles 2013, kterou vydává Světová obchodní organizace, tvořil loni podíl Ruska na ukrajinském exportu 25,7 procenta, zatímco Evropské unie 24,9 procenta; podíl na ukrajinském importu byl v případě Ruska 32,4 procenta, Unie 30,9 procenta. Obchodní bilance, která je od roku 2006 záporná, zaznamenala loni převis dovozu nad vývozem devět miliard dolarů. A aby bylo ještě hůř, letos v září snížila agentura Moody´s rating Ukrajiny z B3 na Caa1 mimo jiné proto, že kyjevské rezervy v zahraničních měnách meziročně poklesly o 30 procent.

Tyto počty vytyčují hranici, za kterou přestává být politika uměním možného a mění se na ideologické či nacionalistické sny. Na iluze, které se mohou stát lidskou tragédií. Asociace Ukrajiny s Evropskou unií by znamenala odklon od Ruska a od vstupu do Celní unie vytvořené Běloruskem, Ruskem a Kazachstánem. Tyto dvě organizace mají odlišná pravidla i instituce.

Pro státy Celní unie by bezcelní příval unijního zboží z Ukrajiny znamenal velkou ekonomickou hrozbu. Proto Moskva varovala, že na zboží z Ukrajiny zavede vyšší clo. Proto se Moskva několikrát obracela ke Kyjevu i Bruselu, ať celou záležitost neposuzují politicky, ale ekonomicky – byť politický aspekt nelze nikdy zcela oddělit. Je jasné, že v případě velké pomoci z Bruselu a naplnění vidin zisku z břidlicového plynu by Ukrajina nemusela tratit. Už před summitem ve Vilniusu však byla matematika jasná: Kyjev potřebuje 160 miliard eur a Evropská unie nabídla pomoc ve výši 620 milionů.

Stát se 46 miliony obyvatel nelze uživit z vnější pomoci. S Unií asociovaná Ukrajina by při současných problémech musela skončit „zaparkovaná" v předpokojích Bruselu podobně jako Turecko. S tím rozdílem, že Turecko prožívá období ekonomického růstu, a Ukrajina je v etapě stagnace, napsal politolog Oskar Krejčí na webu vip-vs.sk.