Velké zhodnocení: Rusnokova vláda porazila Nečase, Topolánka i Špidlu

Jak ukazují výsledky výzkumu, ve vztahu k již bývalé vládě Jiřího Rusnoka ve všech sledovaných aspektech nespokojenost více či méně výrazně převážil nad spokojeností. Pouze minimální převis nespokojenosti se přitom objevil v případě hodnocení programu vlády, s nímž nespokojenost vyjádřily rovné dvě pětiny dotázaných, když 30 % uvedlo, že je „spíše nespokojeno", a 10 % bylo „rozhodně nespokojeno".

V porovnání s tím podíl spokojených s programem vlády J. Rusnoka byl pouze nepatrně nižší, když dosahoval úrovně necelých dvou pětin (37 %), ovšem s nižším podílem „rozhodně spokojených" (4 %) a třetinou (33 %) „spíše spokojených". Bezmála čtvrtina (23 %) respondentů se k programu Rusnokovy vlády nedokázala konkrétně vyjádřit.

Relativně dobře, s pouze nevelkou převahou nespokojenosti nad spokojeností, skončilo i hodnocení osoby premiéra, s nímž spokojeny byly dvě pětiny (39 %) veřejnosti, zatímco nespokojena v tomto ohledu zůstala necelá polovina (48 %) občanů a o málo více než desetina (13 %) se nedokázala rozhodnout.

Psali jsme: Důvěra Zemanovi a nové vládě? Podívejte se na aktuální průzkum Velká anketa: Co Čechy nejvíce trápí? Zde jsou výsledky  

Poněkud vyšší a ve všech případech prakticky stejný převis nespokojenosti, kterou deklarovala mírně nadpoloviční většina respondentů (55 – 56 %), nad spokojeností, jíž vyjadřovali zhruba tři z deseti (29 – 31 %) dotázaných, při více než desetinovém podílu (13 – 16 %) nerozhodnutých se objevil u hodnocení činnosti vlády J. Rusnoka, její komunikace s veřejností a jejího personálního složení.

Lepší než Špidla a Nečas

Porovnáme-li výše uvedené výsledky s tím, jak byly v minulosti na základě stejné otázky hodnoceny předchozí vlády, můžeme říci, že vláda Jiřího Rusnoka si u české veřejnosti vedla relativně dobře. Ačkoli šlo o vládu, která neměla důvěru Poslanecké sněmovny, její hodnocení na konci jejího působení bylo ve všech aspektech výrazně lepší, než jakého kdy dosahovala předchozí vláda pod vedením Petra Nečase, a stejně tak ve všech aspektech dopadla lépe než vláda Mirka Topolánka krátce po svém vzniku v únoru 2007.

S výjimkou programu, kde byl podíl spokojených srovnatelný, byť podíl nespokojených se na úkor podílu nerozhodnutých lišil v její prospěch, byla Rusnokova vláda ve všech zkoumaných aspektech vnímána příznivěji i než vláda Vladimíra Špidly v lednu 2004, i když na počátku její existence v září 2002 to bylo přesně naopak.

V porovnání s hodnocením vlády Miloše Zemana z února 1999 Rusnokova vláda dopadla lépe v případě personálního složení, prakticky stejně, pokud jde o komunikaci vlády s veřejností, srovnatelného podílu spokojených, ovšem při vyšším podílu nespokojených a nižším podílu nerozhodnutých dosahovala z hlediska hodnocení své činnosti a poněkud méně příznivě byl hodnocen její program.

Pouze vlády Josefa Tošovského v únoru 1998 a Jiřího Paroubka v červnu 2005, jež byly ovšem takto hodnoceny pouze jednou, a to bezprostředně po svém vzniku, a zejména svého času vysoce oblíbená vláda Jana Fischera v lednu 2010 dosahovaly ve všech aspektech vyšších podílů spokojenosti než vláda Jiřího Rusnoka na konci svého funkčního působení.