Na Zemanovu hlavu padá vlna kritiky. Místo eura potřebuje Dr. Chocholouška, zní od politiků

Praha - Projev prezidenta Miloše Zemana v Evropském parlamentu vyvolal u českých politických představitelů rozporuplné reakce. Zatímco jedni jej chválí a s jeho slovy souhlasí natolik, že by se pod projev podpsali, druzí jej zarputile odmítají, zejména díky jeho postojům k zavedení eura.

"Rád vám oznamuji, že Česká republika přijala fiskální pakt a já jsem velkým příznivcem přijetí eura v co nejkratším časovém horizontu, protože ti, kteří euro kritizují, mají strach z neznámého," sdělil dnes Miloš Zeman v europarlamentu s tím, že nejdříve za dva roky by Česká republika mohla společnou evropskou měnu příjmout, nejpozději by k tomu však mohlo podle jeho slov dojít za pět let.

S jeho výrokem se ztotožňuje například předseda vlády Bohuslav Sobotka, který se k němu pochvalně vyjádřil na sociální síti. "Za prvé chci uvítat, že prezident ve svém projevu zmínil potřebu jednotnější evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Vystoupení Miloše Zemana bylo vystoupení, pod které já bych se mohl směle jako předseda vlády podepsat," tvrdí premiér.

Relativně neutrální postoj k němu zaujala kandidátka do Evropského parlamentu za KSČM Kateřina Konečná. "Byl to pro mne projev neutrální. Na druhou stranu to byl po bývalých prezidentech projev vyvážený," sdělila České televizi.

Spoustu politiků však prezidentův projev rozlítil. Podle místopředsedy senátu Přemysla Sobotky to Zeman ve svých výrocích přehnal. "Tak to se panu prezidentovi povedlo. Opravdu všichni chceme evropskou federaci a euro? Já tedy ne!" sdělil Sobotka v reakci na Zemanova slova.

Kritický postoj zaujal také předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas: "Prezident Zeman prohlásil, že potřebujeme euro a evropskou armádu. Já bych k tomu dodal, že někdo potřebuje pomoc od dr. Chocholouška..."

Přijetí eura v nejbližší době není prý možné ani podle Jiřího Paroubka, který z toho mimo jiné viní Nečasovu vládu. Paroubek prezidentův projev neokomentoval, vyjádřil se však pro server EuroZprávy.cz k takzvaným "eurorealistům", kteří staví své politické kampaně na oddálení přijetí eura. 

"Do boje s „hrozbou", která se vůbec nekoná, se pustili lídři ODS a VV pro volby do Evropského parlamentu. Prý zamezí překotnému přijetí eura, které prý chce přijmout současná „eurohujerská" vláda.

Vyčítám této vládě mnohé, ale myslím, že si kabinet dobře uvědomuje, že může být u nás euro zavedeno nejdříve za pět či šest let. Tedy až po skončené volebního období nového Evropského parlamentu v roce 2019 (!). 

To, proč Česká republika není schopna přijmout euro dříve než za pět let, je například úroveň strukturálního deficitu, což je výsledkem špatné fiskální, a obecněji hospodářské, politiky Nečasovy vlády.

Bojovat proti „nebezpečí", které se bezprostředně v příštích letech nekoná, a mít toto jako hlavní programový cíl, jim dává realistickou jistotu, že cíl bude splněn," sdělil pro EuroZprávy.cz Paroubek.

Související

Miloš Zeman

Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou

Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman europoslanci Jiří Paroubek

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy