Sobotka kritizuje ruské aktivity na Krymu. A srovnání s Kosovem pokulhává, zlobí se

"Je potřeba stát na bázi dodržování ukrajinských zákonů a ústavy," řekl Sobotka. Tamní ústava podle něho neumožňuje referendum o odtržení nějakého území, aniž by hlasování nebylo celostátní. "Nelze takto přistupovat k dělení státu," dodal premiér.

Sobotka dnes řekl, že ukrajinská vláda, která vznikla po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče, je legitimní. Dále soudí, že většina obyvatel Krymu se vysloví pro přechod poloostrova pod Rusko. Krymská samospráva a Rusko už nyní vystupují tak, jako by byl Krym k Rusku připojen, podotkl.

Postup Ruska, jehož vojáci poloostrov údajně obsadili, porušuje podle Sobotky mezinárodní smlouvy. Premiér ocenil uvážlivý přístup ukrajinské vlády. "Chceme, aby si Ukrajina s Ruskem sedly k jednacímu stolu," zdůraznil Sobotka.

Z napjaté situace na poloostrově viní premiér především Rusko. "To, že se v tuto chvíli pohybují ruské jednotky po Krymu, souvisí s aktivitami ruské vlády a nedokážu si představit, že ten postup ruských jednotek na Krymu by byl bez vědomí ruské vlády," poznamenal. Připomněl také, že ukrajinská krize nevypukla jako národnostní konflikt. Lidé byli znechuceni jak prozápadním režimem Julije Tymošenkové, tak následně i proruským režimem Viktora Janukovyče. Proto vyšli do ulic na západě i na východě, uvedl Sobotka v ČT.

"Ten nový prvek, který do toho střetu přineslo Rusko zvenčí, je snaha převést to na nacionální spor. Z debaty o tom, jaké má být vládnutí, jaká má být hospodářská a sociální politika na Ukrajině, se to dostalo do nacionální debaty o tom, jestli se má někdo odtrhnout, má se připojit k Rusku a jestli některé menšiny nejsou utlačovány," uvedl Sobotka.

Podotkl také, že "pokulhává" srovnání nynější takzvané krymské krize s odtržením Kosova od Srbska. "Tady nejde o nezávislost Krymu, ale o jeho přičlenění k Rusku," uvedl Sobotka, který se ale stejně jako prezident Miloš Zeman vyslovil pro to, aby se na Ukrajině konaly parlamentní volby co nejdříve. Jejich termín zatím není znám, prezidentské mají být 25. května.„Víte, že jsem veřejně vystupoval proti odtržení Kosova, kritizoval jsem, že Česká republika uznala nezávislost Kosova a nyní svým způsobem sklízíme plody, které jsme zaseli," prohlásil naopak prezident Zeman v Přerově, kde byl na oficiální návštěvě. Podle Zemana by bylo pokrytecké tvrdit, že nezávislost Kosova je v pořádku a nezávislost Krymu je nemožná. „Musíme každému měřit stejným metrem," podotkl.

Není zbabělost nevystřelit nejostřejší kalibry

Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek se 7. března 2014 setkal v Berlíně k více než hodinovému rozhovoru se spolkovým ministrem zahraničních věcí Frankem Walterem Steinmeierem. Jde o třetí bilaterální cestu ministra Zaorálka po sousedních zemích. Už dříve navštívil Slovensko a Polsko.

Na společné tiskové konferenci ministr Zaorálek vyzdvihl vysokou úroveň česko-německých vztahů a vyjádřil zájem o jejich další posilování. Se svým německým protějškem se shodl na podpoře Fondu budoucnosti i po roce 2017. Tato platforma je vynikající ukázkou praktické českoněmecké spolupráce.

"Německo nás bere jako partnera, se kterým chce pracovat, máme před sebou mnoho společných úkolů zaměřených do budoucna," řekl ministr Zaorálek.

Intenzivní kontakty s německým partnerem jsou podle českého ministra potřebné také při řešení aktuálních krizových témat. Lubomír Zaorálek ocenil aktivní německý přístup k situaci na Krymu. Také Česká republika se podle šéfa české diplomacie chce podílet na hledání východisek z ukrajinské krize, organizuje humanitární pomoc a usiluje o společné evropské řešení.

"Při hledání nejvhodnějšího postoje k ukrajinské krizi je třeba být jasný ve svých postojích a přijmout i konkrétní kroky, ale zároveň jednat tak, aby situace neeskalovala. Není zbabělost nevystřelit nejostřejší kalibry, musíme dát druhé straně šanci, aby mohla změnit své chování," řekl ministr po schůzce s německým protějškem. Píše o tom mzv.cz.