Česko a sankce vůči Rusku: Nehájili bychom národní zájmy, říká Sobotka

Evropská komise podle Sobotky chystá rozbor dopadů případných ekonomických sankcí, před jejich zmapováním dohoda nebude. "Myslím, že to realisticky nelze očekávat," uvedl premiér. Zdůraznil taky, že Česko nebude hospodářské sankce zavádět samo. "Budeme postupovat v rámci Evropské unie," uvedl Sobotka. Podle něho by nejhorší stav nastal v případě, kdyby se v této věci Evropa rozdrobila.

Česko podle premiéra analýzu dopadů ekonomických sankcí nemá, je ale nepochybné, že by byly záporné. Roční objem českého exportu do Ruska činí asi 116 miliard korun a na Ukrajinu zhruba 35 miliard, řekl. Ministerstvo průmyslu a obchodu má podle něho řadu negativních ohlasů z podnikové sféry.

Česká republika bude na Evropské radě na dopady hospodářských sankcí podle Sobotky upozorňovat. "Nehájili bychom národní zájmy. Hospodářský růst je spojen i s východními trhy," poznamenal. 

Mnohé automobilky mají v Rusku své závody, mezi nimi i Škoda. Ta v provozu v Kaluze začala vyrábět model Rapid. Z linek ve druhém závodu v Nižním Novgorodu pak sjíždí model Yeti. Rusko je pro Škodu třetí největší trh, loni zdejším zákazníkům dodala přes 87 tisíc vozů.

„Jsme významným obchodním partnerem Ruska a sledujeme Ukrajinu a Rusko se znepokojením," uvedl šéf mateřského koncernu Volkswagen Martin Winterkorn na ženevském autosalonu. Nejvyšší představitel německého sdružení automobilového průmyslu VDA Matthias Wissmann pak varuje, že ukrajinská krize by se mohla stát hrozbou pro oživení evropského automobilového sektoru, píše EurActiv.cz.

Jediným, kde je závažně „sankcionován", a to už přímo nyní, zůstává nakonec Ukrajina samotná. „Sankcionují" ji hlavně světové burzy. Devizové rezervy země se povážlivě tenčí ruku v ruce s tím, jak centrální banka snaží intervenovat ve prospěch hřivny. Ukrajinu vážně ohrožuje insolvence. Ani ta by však nebyla sankcí Rusku. Ruské banky mají na Ukrajině investováno méně než procento svých celkových aktiv. To už by pád Ukrajiny pravděpodobně více zasáhl například italské banky, které v zemi poskytly úvěry za šest miliard dolarů.

Mezinárodní měnový fond, jenž pádu může svojí finanční injekcí zamezit, pomoc zpravidla podmiňuje existencí stabilního politického systému, k němuž má nyní Ukrajina hodně daleko. Navíc v případě pomoci ze strany MMF lze očekávat ruskou reakci – Moskva by v takovém případě ekonomicky sankcionovala Kyjev. A může za tím účelem uplatnit mnohem razantnější páky, než jaké má Západ na ni.

"Zdá se tedy, že hlavně u ostrých slov nakonec i zůstane a krymský konflikt se bude podobat tomu gruzínskému z doby před šesti lety. Tehdy se Západu, konkrétně Francii, podařilo zprostředkovat příměří. Avšak Rusové nikdy podmínky příměří plně nereflektovali a svá vojska – zajišťující praktickou nezávislost enkláv Jižní Osetie a Abcházie na Gruzii –, nestáhli. To však nebránilo tomu, aby už za rok nebylo po jakékoli ekonomické či jiné izolaci Ruska ani vidu, ani slechu. Obama po svém nástupu v roce 2009 vyhlásil „restart" vztahu USA s Ruskem. A v roce 2010 už si v Praze vyměňoval úsměvy s prezidentem Medveděvem při podpisu smlouvy o omezení počtu jaderných zbraní," uvedl ekonom Lukáš Kovanda pro Lidové noviny.