Praha - Do opatření na boj s chudobou, na sociální začleňování a řešení problémů ghett by v příštích letech mělo putovat z EU mnohem víc peněz než dosud. Jednotlivé programy, které budou řídit ministerstva práce, školství a pro místní rozvoj, by se navíc mohly kvůli lepšímu účinku propojit. Jednal o tom dnes v Praze ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) a šéf vládní agentury pro začleňování Martim Šimáček s eurokomisařem Lászlem Andorem.
Andor na dnešním jednání zopakoval, že na boj s chudobou a na začleňování by měla v členských státech nově putovat aspoň pětina z peněz Evropského sociálního fondu. V období 2007 až 2013 z něj ČR mohla získat 3,8 miliardy eur (nyní asi 104 miliard korun). "Můžeme si tak udělat představu, jak velká by suma na sociální začleňování mohla v budoucnu být," podotkl šéf vládní agentury.
Podle informací ČTK by se evropské programy, které spravují jednotlivé resorty, měly víc propojit. "Nelze řešit jen sociální bydlení bez zaměstnanosti. A takto to lze říct o každém z problémů," řekl ČTK po jednání s Andorem Dienstbier. Vláda by měla návrhy programů schvalovat do pololetí.
S propojením toku peněz souhlasí i Šimáček. Pokud se podle něj "intervence v ohrožených místech a lokalitách" spojí a opatření nebudou izolovaná, bude pomoc účinnější.
Andor před svou cestou do Prahy řekl, že prioritou české vlády by mělo být podpora zaměstnávání mladých, zlepšení situace romské menšiny či posílení předškolního vzdělávání. Právě za přístup k Romům či za nedostatek míst ve školkách ČR sklízela dřív kritiku. Podle Dienstbiera dnes na jednání žádné zásadní výhrady ale nezazněly.
"Samozřejmě jsou tam některé kritické pohledy ze strany Evropské unie. My ten kritický pohled sdílíme. Nezaznamenal jsem nějaký zásadní rozpor. Spíše jsme se informovali o pozicích české vlády a Evropské komise. V tomto směru je docela shoda a došlo i k velkému přiblížení," řekl Dienstbier. Podle něj si vláda uvědomuje, že třeba chybí zákon o sociálním bydlení a je nutné překonat segregaci ve školství.
V EU je chudobou ohrožena necelá pětina obyvatel. Znamená to, že jejich příjem se po zaplacení povinných výdajů pohybuje pod hranicí chudoby v dané zemi. Riziko chudoby je relativní údaj, neboť hranice chudoby se liší v zemi od země.
Česko je na tom relativně dobře
Nejvyšším rizikem chudoby trpí obyvatelé Lotyšska (26 %), které bylo v rámci EU nejsilněji zasaženo ekonomickou krizí, Rumunska (23 %), Bulharska (21 %) a Španělska (20 %). Oproti tomu Česká republika má mezi zeměmi sedmadvacítky nejméně obyvatel, kterým hrozí chudoba. Tomuto riziku je vystaveno jen 9 % obyvatel. Hned za Čechy jsou Slováci a Nizozemci s 11 %. Naproti tomu stavem, který není označován jako chudoba, ale říkáme mu hmotná nouze, trpí více než polovina lidí v Bulharsku (51 %), polovina Rumunů a 37 % Maďarů.
Chudoba a sociální vyloučení hrozí 1,58 milionu obyvatel ČR. Z nich 128.500 nemá ani dostatečný příjem, ani materiální vybavení a ani práci. I tak je na tom Česko nejlépe ze zemí EU. Chudoba a vyloučení hrozí v průměru asi čtvrtině euroobčanů, ale 15 procentům Čechů. V Česku pak existuje asi 400 chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí převážně Romové. Může to být kolem 80.000 lidí. Dospělí bývají bez práce, děti často končívají ve "zvláštních" školách.
Chudoba je velmi komplexní a složitý pojem. V současné době je považována za jeden z nejpalčivějších problémů globalizovaného světa. Mezinárodní společenství vnímá chudobu stále intenzivněji jako fenomén, který je třeba vymýtit, respektive zmírnit jeho dopady, nemá‑li být nadále brzdou globálního společenského rozvoje.
Motivace západního světa pro boj s chudobou jsou převážně dvojího druhu. V důsledku ničivých světových válek 20. století vzrostla mezinárodní solidarita a snaha bohatých zemí pomoci převážně svým bývalým koloniím, za jejichž situaci cítí spoluzodpovědnost. Velkým dílem přispívá i rozmach komunikačních technologií a celosvětové turistiky. Proces globalizace vede ke zmenšení světa ve smyslu prostorovém i časovém. Kvůli tomu se dojem vzdálenosti mezi jednotlivými kontinenty a kulturami ztrácí.
Zadruhé pro boj s celosvětovou chudobou existují pragmatické důvody: globální jevy, které s chudobou mají spojitost (příliv migrantů a uprchlíků, nelegální obchod s lidmi, zbraněmi a drogami a mezinárodní a lokální terorismus), ohrožují bezpečnost a stabilitu bohatých zemí. V neposlední řadě hrají roli i důvody ekonomické - rozvíjející se státy mohou představovat odbytiště výrobků vyspělých zemí a zdroj levné pracovní síly, informuje server Rozvojovka.cz.
Související
Miliardáři by mohli zastavit hlad i chudobu. Nechtějí, a nikdo to po nich ani nemůže chtít
Česko ochromila stávka. Má Fiala pravdu, když zmiňuje politické ambice odborářů?
Aktuálně se děje
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
včera
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
včera
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
včera
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
včera
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
včera
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
včera
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
včera
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
včera
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
včera
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
včera
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
23. března 2026 21:48
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
23. března 2026 20:43
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák