Církev se bojí o existenci: Proč se vzdát 13 miliard? chce vědět od ANO a ČSSD

Vyjednávací strany se podle Holuba již v některých otázkách shodly, dohoda však uzavřena nebyla. "Slyšeli jsme od sociální demokracie zdůvodnění, že by se měl majetek snížit o 13 miliard, protože to bylo nespravedlivé. To ale výpočty neukázaly. Tak věříme, že náš materiál je právě odpovědí na tuto otázku," uvedl Holub. 

Církve trvají na tom, že si původně mohly nárokovat náhrady o desítky procent vyšší, než je současných 59 miliard korun navýšených o inflaci během 30 let. Dále už finanční částku podle Holuba snižovat nemohou, protože by v budoucnu mohla prý být ohrožena jejich existence.

Experti z obou skupin, mezi nimiž byli například ekonom pražské arcidiecéze Karel Štícha a stranický odborník Karel Machovec, podle Holuba došli v některých aspektech k závěru, že finanční částky nebyly oproti restitucím z roku 1991 nadsazeny, právě naopak. Zatím obě vyjednávací strany našly shodu jen na tom, že ministerstvo kultury bude nově zveřejňovat zprávy o hospodaření církví, v nichž budou obsaženy i údaje, kolik církve daly nebo dají na veřejně prospěšné účely. Holub zopakoval, že kdyby požadovaly navrácení veškerého majetku, který jim byl komunistickým režimem zcizen, musely by být finanční náhrady výrazně vyšší.

O vyrovnání vztahů mezi církvemi a státem se jedná od poloviny 90. let. Navrácení církevního majetku byl od počátku nezbytnou součástí vyrovnání. Po odmítnutí církevních asignací byl církevní majetek považován za hlavní zdroj financování církví a náboženských společností v situaci, kdy státní rozpočet přestane financovat duchovenské aktivity církve (platy duchovních a příspěvek na provoz ústředí). Na vymezení a ocenění původního církevního majetku spolupracovalo ministerstvo kultury s ministerstvem financí a ministerstvem zemědělství na základě podkladů od církví a náboženských společností. Tyto podklady a metodika ocenění byly v roce 2008 kontrolovány a verifikovány renomovanou mezinárodní poradenskou firmou Ernst & Young.

Pokud by se měla hodnota navráceného církevního majetku změnit, je nezbytné kvalifikovaně říci, v čem byla metodika stanovení hodnoty nesprávná, co je třeba změnit a jak nově stanovit hodnotu majetkové podstaty vyrovnání vztahu mezi církvemi a státem.

Systematická diskuse o církevním vyrovnání byla zahájena vládou Miloše Zemana v letech 1998 - 2002. Ministr kultury tehdejší sociálně demokratické vlády Pavel Dostál ustanovil komisi pro narovnání vztahů mezi církvemi a státem. Hodnota majetkového vyrovnání, s níž se pracovalo v roce 2000, činila 100 miliard korun. Tato suma vloni odpovídala částce 131 mld. Kč v cenách roku 2011. Na konci letošního roku při očekávané roční míře inflace 2,9% by činila 134,556 mld. Kč! Byla by tedy o 556 milionů vyšší než částka, kterou nyní předkládá vláda České republiky.

V roce 2008 skončilo 10leté období hospodářské expanze, které bylo vystřídáno obdobím hospodářského poklesu vyvolaného světovou finanční a dluhovou krizí. Po něm přišla hospodářská recese, která nás prozatím sužuje. Makroekonomická predikce Ministerstva financí ČR odhaduje v příštím roce 1% reálný růst s výhledem 1,9% na rok 2014 a 2,7% pro rok 2015. Hospodářské oživení se začíná blížit i k nám. Navíc navrácené zdevastované církevní budovy budou vyžadovat nemalé investice pro jejich záchranu nebo jiné užití. Církevní vyrovnání tak pro naši ekonomiku může představovat významný pro-růstový impuls, informuje server tisk.církev.cz.