Jak dostat Čechy k volbám? Politici odmítají povinnou "docházku"

Podle prezidenta by se zavedením volební povinnosti vyřešil problém s nízkou účasti voličů při volbách do Parlamentu i evropských institucí. 

Předseda vlády ale namítl, že by politici spíše měli dokázat nastolit taková zajímavá témata, která by občanům vrátila chuť zajímat se o politiku. "A je také důležité, aby politika lidi neznechucovala, ale naopak, aby je přitahovala k volebnímu rozhodnutí, abychom občanům dávali možnost do věcí hovořit," řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Sobotka. 

Nízká volební účast je podle předsedy hnutí ANO a ministra financí Andreje Babiše důkazem, že lidé nevěří politikům a jsou jejich konáním znechuceni. "Aby chodili (k volbám) povinně, to už jsme tu měli kdysi dávno. Takže to asi není úplně dobrý nápad," namítl Babiš.

Také ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) připomněl povinnou volební účast za doby komunismu. "Nevidím to tak, že úroveň demokracie se zlepšuje jenom tím, když se zvyšuje počet občanů u voleb," řekl na tiskové konferenci. 

Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) se domnívá, že by zavedení povinné volební "docházky" vedlo spíše k opačnému efektu, tedy ještě větší znechucení lidí z politiky.

V Československu upravoval povinnou účast ve volbách volební zákon z roku 1919. "Mezi válkami u nás chodilo volit 8,5 miliónu z devíti miliónů oprávněných voličů," říká Josef Harna z Historického ústavu Akademie věd. Nižší účast byla jen v zaostalých oblastech, především na Slovensku.

Ten, kdo k volbám nechtěl, se přitom nemusel obávat ani pokuty, ani žádných jiných sankcí. "Lidé to prostě považovali za svou občanskou povinnost," tvrdí Harna. "Svým hlasem chtěli pomoci straně, se kterou sympatizovali."

Společnost byla podle něj "silně zpolitizována". "Bylo to ale jiné než teď. Vůči politice nevládla taková skepse."

Lidé, kteří by normálně k volbám nešli, totiž často volí strany na okraji politického spektra. I to je jeden z důvodů, proč například v Belgii roste počet příznivců nacionalistického Vlámského bloku.

Ten, kdo nechce volit nikoho, pak často odevzdává neplatné volební lístky. Při belgických parlamentních volbách v roce 1999 jich tamní volební komise napočítala skoro sedm procent. Dalším problémem je podle experat na země Beneluxu z pražského Ústavu mezinárodních vztahů Petra Druláka vynutitelnost. Například Řekové tak sice ze zákona volit musí, k volbám však stejně nechodí. Řecké europoslance vybíralo před pěti lety "jen" 75 procent voličů, píšou Hospodářské noviny.