Zpověď Vasila Bil'aka: Co před jeho smrtí nesmělo na veřejnost?

Praha - Nedávno zesnulý komunistický funkcionář Vasil Biľak po sobě zanechal zpověď, v níž popisuje rok 1968 a pozvání vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Deník Blesk odhaluje některé pasáže připravované knihy s názvem "Až po mé smrti".

Text který napsal Vasil Biľak v roce 1996, měl předem jasně daný pokyn: Za žádnou cenu nevydávejte, dokud mě nepohřbí. Vysvětluje v něm totiž, jak vznikla situace, na jejíž konci byl vstup vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 na území Československa.

Nejpřekvapivěji podle deníku působí obhajoba bývalého sovětského vůdce Leonida Brežněva. Kdo by si prý myslel, že v poklidu nařídil invazi vojsk do Československa, ten by se podle Biľaka mýlil. Museli jej prý dlouho "ukecávat".

"Internacionální pomoc nezbytná BYLA, pokud jsme chtěli uhájit socialismus. Změna poměrů v Československu by se v roce 1968 rovnala revizi výsledků druhé světové války," cituje Blesk jednu z pasáží s dodatkem, že toto tvrzení je lživé, neboť lidé tehdy nechtěli kapitalismus, ale "socialismus s lidskou tváří".

Píše také o svém navržení do čela strany: "Byl to šok. Řekl jsem popravdě, že se na to necítím, ale že jako komunista, který cítí odpovědnost za stranu, a za svou zemi udělám v krajním případě všechno, aby lidé u nás pochopili, že internacionální pomoc je v dané chvíli jediným východiskem..."

Neméně zajímavou pasáží je rovněž obhajoba Brežňeva: "Pokud se týká vlastního rozhodnutí o vstupu vojsk na naše území, přežívají mýty, že hlavním iniciátorem byl Leonid Brežněv. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tomu bylo právě naopak. Právě soudruh Brežněv do poslední chvíle hledal jiná řešení. ... Dlouho odolával, nejvíc ze všech, ale byl pod velkým tlakem. Nakonec musel souhlasit, i když to pro něho osobně bylo mnohem těžší, než historie mylně soudí."

Komunista se také rozepsal o intervenci a Dubčekovi: "Dodnes nevím, zda Dubček věděl, že internacionální pomoc v podobě vstupu vojsk na naše území se blížím každým dnem. Myslím si, že ano, ale že si to ve své naivitě nechtěl připustit ... Já jsem to však už věděl a přemýšlel, jak tomu ještě zabránit i za cenu, že mne mnozí nepochopí a možná se v jejich očích stanu, pod tlakem hysterie veřejného mínění, zrádcem," cituje Blesk výnatek z knihy.

Související

Vasil Biľak s Ceauşescem v roce 1977

První "normalizační" opatření bylo ÚV KSČ přijato před 50 lety

Před 50 lety, 14. listopadu 1968, byla na zasedání ÚV KSČ přijata rezoluce s názvem Hlavní úkoly strany v nejbližším období. V textu se mimo jiné mluvilo o tom, že pro postup strany je "mimořádně důležité upřímné a důsledné plnění moskevského protokolu z 26. srpna, jenž je jediným reálným východiskem pro cestu normalizace poměrů v ČSSR". Ústřední výbor udělal i některé personální změny, mezi nové tajemníky se dostali pozdější významní exponenti normalizace - Vasil Biĺak, Josef Kempný a Lubomír Štrougal.
Československo během vpádu vojsk Varšavské smlouvy v čele s armádou SSSR (21. srpna 1968).

Zrada Československa. Soudruh Biľak před 50 lety předal SSSR zvací dopis

Praha - 3. srpna 1968 se v Bratislavě konala porada představitelů států Varšavské smlouvy (Bulharska, Maďarska, Polska, NDR, SSSR a Československa), na které byla přijata takzvaná Bratislavská deklarace. Vedení SSSR tehdy také dostalo od Vasila Biľaka takzvaný zvací dopis, kterým část československých komunistů žádala Sovětský svaz o pomoc s "kontrarevolucí".

Více souvisejících

Vasil Biľak 1968 Komunismus

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy